Story of My Love

32.

,,Ann, ten test je... Je pozitivní" vydechla Viki a poslední co jsem slyšela byl můj výkřik a pak nic. Jen příjemná tma. Věděla jsem, že jsem zase omdlela, ale bylo mi to jedno. Já nechci dítě!! Nemůžu mít dítě, kvůli škole a můj sponzor by asi nebyl zrovna nadšený, že jsem se hnedka na začátku své slávy nechala od jiné hvězdy zbouchnout. Bylo to zvlátní, vědět, že jsem omdlela a takhle si tady sama v té černé prázdnotě přemýšlet. Přestávalo mě to ale bavit a tak jsem se zaposlouchala do hlasu, který mě už delší dobu volal, ale já ho předtím nevnímala. Hm, možná, že už bych se mohla probudit.

,,Ann, no konečně. Už jsme chtěla volat záchranku, byla jsi mimo snad pět minut."

,,Hm" Týjo, to bylo fakt zvláštní, řekla jsem si že se vzbudím, tak jsem se vzbudila. ,

,Už...Už je ti líp? Volala jsem Niallovi, bude tady tak za-"

,,Jsi v pořádku?!!" vletěl do koupelny Niall, uřícený a úplně červený v obličeji od toho, jak běžel. Už jsem se zvedala, ale on mě strhnul zpátky na zem a sám si sedl na vanu vedle Viki. Té se však vyděšeně rozšířily zorničky a já hned pochopila proč. Mezi Niallem a Viki ležely oba dva testy. Sledovala jsem její ruku, která se nenápadně posouvala po jejím stehně k vaně, prsty už se dotýkaly vysněného cíle, když v tom...

,,Jé, co to je?" zeptal se pobaveně a popadl do ruky jeden z nich. Chvíli na to jen tak koukal, než mu to došlo. ,,Ann??"

Jen jsem se na něj nejistě podívala ,,Ty...Ty si, těhotná?"

,,Já uhm, n-ne to, já totiž, to..."

,,To je totiž můj test" zachránila mě Viki a já se na ni vděčně podívala. Jen se usmála a mrkla

,, Aha, a proč jsou ty testy dva?" vyzvídal zase Niall a já myslela, že ho něčím praštím ,,Noo....to.... To já...."

,,Viki chtěla vědět, jestli se ten první neseknul, tak si udělala dva"

,,Jo, přesně tak, takhle to bylo. No nikdy nevíš, jestli to není náhoda, že Ann?"

,,No, jasně" nahodila jsem falešný úsměv a v hlavě mi proběhlo, že jsme fakt příšerné herečky. Niall nevypadal na to, že by nám to věřil, ale nakonec se zvedl a beze slova odešel

,,Uf, to bylo o fous, už jsem myslela, že na to přijde" oddechla jsem si nahlas a začala se sbírat ze země

,,No, měly jsme na mále" zasmála se pro změnu Viki a pomohla mi na nohy, když viděla, že toho nejsem sama schopná

,,Děkuju že jsi to vzala na sebe" objala jsem ji a vydechla

,,Nemáš zač, vždyť jsem skoro nelhala. Akorát že jsem si dělala místo dvou testů jen ten jeden, no..."

Tím jsme debatu těhotenství prozatím uzavřely se slovy, že zítra společně zajdeme na gynekologii. Rozhodly jsme se navštívit kluky a tak jsme ani ne za minutu stály před vilou a odemkaly dveře. Kluci nám každé nechaly udělat jeden klíč. Prý, aby jsme se nemusely namáhat se zvoněním, ale obě jsme věděly, že to oni, se nechtějí namáhat jít otevírat dveře. Ve vile bylo nezvyklé ticho. Jak jsme se ale přibližovaly k obýváku, zaslechly jsme tlumené hlasy Liama a Nialla.

,,Ahoj kluci" ujala se Viki pozdravu a já jen mávla rukou ,,Co to tady vymejšlíte?"

Oba dva se na sebe tak zvláštně podívali ,,Ale nic, to je jen mezi náma chlapama, teda, zatím" řekl Liam a při slově zatím se zatvářil dost divně. Byla tady taková dusná atmosféra. Tu naštěstí rychle rozehnal zbytek kapely a přítelkyně kluků, co přišly. Rozhodli jsme se uspořádat menší párty. Kolem desáté večer už byli někteří v dost veselém stavu. Vlastně všichni, kromě mě a Viki -pochopitelně, a Nialla s Liamem. Že Liam moc nepije, na to jsem už byli zvyklí, ale že Niall... No, rozhodla jsem se to neřešit a jít se trochu nadýchat čerstvého vzduchu. Otevřela jsem a následně za sebou zase zavřela jedno z francouzských oken, a sedla si na terasu hned vedle bazénu. Jen jsem tak koukala do noci, když v tom jsem za sebou uslyšela zvuk posouvání a zasouvání francouzského okna. Ohlédla jsem se a stál tam Niall.

,,Co tady děláš, tak sama" zeptalse a jeho tón hlasu byl... jiný. Jiný než jindy. Neměla jsem z toho dobrý pocit, ale dělala jsem, jakoby nic ,,Sedím tu a přemýšlím" odpověděla jsem klidně

,,A proč si se dneska vůbec nenapila alkoholu?" Ty jeho otázky mě začínají pěkně tvát ,,Na to samé bych se tě mohla ptát i já. Ráno mi nebylo moc dobře od žaludku, tak jsem-"

,,Proč si mi lhala?!" vybuchl najednou z ničeho nic

,,C-Co?"

,,Ty moc dobře víš, co myslím. Kdy jsi mi jako chtěla říct, že spolu čekáme dítě?"

A sakra, to bude zajímavý, z toho se asi nevykroutím...

,,Došla ti slova? Nevadí, jen tě prosím, hlavně mi nelži nemá to cenu. Všechno jsem to slyšel"

Tak z toho se opravdu nevykroutím... ,,Nialle j-já... Promiň, já vím, že to dítě nechceš, tak jsem ti to ani nechtěla říkat a chtěla jsem jít rovnou na potrat. Neboj se, nebudu ti dělat potíže. Zamluvím si nejbližší možný termín" vydechla jsem a sklopila pohled ke svým nohám

,,Co si to řekla?! Jak tě vůbec mohlo napadnout, že bych to dítě nechtěl?! Vždyť je to zázrak, že ho můžeš, teda můžeme mít. Naše dítě..."

Cože?! On o to stojí... Tak to je... blbý

,,Ale já ho nechci"

xxx

Ahojda, tak tady je slíbený 32. díl. K tomu minulému, děkuji vám za ty úžasné komentáře, ani nevíte, jak moc mě potěšily a nakopliy do psaní dnešního dílu. Budu moc ráda, když se tady zase nějaký objeví. Další zase zítra ;) Vaše Anete