Story of My Love

14. I'm so sorry...

,, Nialle, Nialle!!" křičel na mě někdo. Podle hlasů nejspíš Liam

,, Nialle vstávej!!" strčil do mě prudce, až jsem spadl z postele

,, Au!! To bolí!! Vždyť už jsem vzhůru, proč do mé strkáš?!" vyjekl jsem naštvaně

,, Ale předtím si ještě vzhůru nebyl!! " ohradil se Li

,, Máš pravdu, promiň bro, jsem jen nervózní. Proč si mě vlastně vtrhl do pokoje a vzbudil si mě ve dvě ráno?"

,, Volali z nemocnice, máme se co nejrychleji dostavit."

,, Něco s Ann? Probrala se????"

Liam zakroutil hlavou ,, Já nevím "

Cesta autem trvala snad věčnost. Nechápu jak je možný, že ve čtvrt na tři ráno je Londýn jedna kolona za druhou...

,, Konečně " zamumlal si pro sebe Liam, když jsme zaparkovali před nemocnicí. Mohli jsem jít normálně bez kapuci, protože jen těžko teď narazíme na nějaké paparazzi nebo fanoušky. Vyběhl jsem pár schodů k nemocnici s Liamem v patách. Na recepci jsme šli hned k pultu

,, Dobrý den, teda ehm spíš brzké ráno " nervózně jsem se zasmál a recepční se mnou

,, Jsem Niall Horan, měl jsem sem co nejrychleji dostavit"

Recepční až podezřele rychle zmizel úsměv z tváře, ale nelámal jsem si s tím hlavu. Asi mě " zná " a je zaskočená

,, A-Ano, jistě. Třetí patro, už na Vás čeká doktor Watson."

Jak jsem si myslel, prostě fanynka. Není se čeho bát, teda aspoň doufám... Ve výtahu jsme potkaly mladou sestru, takže se to neobešlo bez menší výtahové autogramiády. Když se ozvalo cinknutí a dveře se otevřely, vyhrnuli jsme se ven. Úplně a konci chodby stál nějaký muž v bílém a rozešel se k nám

,, Ehm, dobré ráno pane Horane" pak ještě kývnul na Liama a ten se nervózně usmál

,, Víte, s tím jak jsme Vám říkali, že 13 dní už je moc, no tak ehm-" nestihl doktor větu dokončit, protože jsem mu skočil do řeči

,, Není?? Je Ann vzhůru??"

Liam mi zlehka poklepal na rameno znamení toho, abych se trochu ztišil. Stáli jsme na chodbě, kromě nás tu nikdo nebyl a všechno tu bylo slyšet

,, No, ehm pane Horane... Je nám to moc líto, dělali jsme co jsme mohli, ale už se tomu nedalo zabránit "

,, Co?! Čemu?!" vyhrkl jsem a teď už i Liamovi bylo jedno ze jsem slyšet až dole na recepci. Koukal na doktora Watsona stejně vyděšeně jako já

,, Slečně McDeivids selhaly plíce, pokusili jsme se jí napojit na přístroj, ale... bohužel už se nepovedlo je nahodit zpět. Je mi to moc líto, slečna McDeivids je mrtvá " Mrtvá, mrtvá, mrtvá ... Běžela mi v hlavě dokolečka tato slova. S těmito slovy končí můj ...