Story of My Love

23. Dinner With David...

Zítra už to bude přesně 20 dní od doby, co jsem přidala poslední chapter. Důvod je prostý, ja vím že ho teď slyšíte z každého rohu, ale jako každý 2 člověk jsem doháněla známky. Snaha se vyplatila a já si známky opravdu vylepšila. Doufám že to chápete a že pochopíte i to, že chapters budou do konce školního roku vycházet, no... vycházet. Teď nemůžu polevit v učení, takže budou vycházet, když budu mít čas. Už dost mých otravných keců, které nikoho stejně moc nezajímají a jdeme na věc. Užijte si chapter, já doufám že se vám bude líbit.

Vaše Annie ;)

xxx

Fajn, jen klid... Jen klid. Nic se neděje , je to prostě jen normální přátelská večeře. David mi ji nabídl jako omluvu za svoje chování, tak proč to hned brát jako rande, že? Počkat, jediný kdo uvažuje nad tím že to vypadá jako rande jsem tady já!! A sakra.

Ale i kdyby. Nialla nepodvádím. Vlastně ani nemůžu, když už spolu nejsme. Od té doby jsem se a ním neviděla a ani nechci. A proč taky, on to ukončil takže nevidím jediný důvod proč by mě měl ještě někdy vidět.

Pokud vám přijde divné, že se spolu nevídáme, když bydlíme vedle sebe , tak to je velmi jednoduché - odstěhoval se. Hádám že za tou jeho novou kozatou nánou.

Ale dost už o něm, teď se musím připravit. Dlouho jsem přemýšlela co si vzít na sebe, nakonec to vyhrály úzké světlé džíny, čistě bílé tílko a přes to krémový pletený svetřík. K tomu jsem si vzala bílé vansky a malou kabelku, kam jsem dala klíče, mobil atd. Protože už mi nezbývalo moc času, v rychlosti jsem se šla namalovat. Zrovna když jsem si prohlížela výsledek, se ozval zvonek. Ještě jsem na sebe stříkla voňavku, popadla jsem kabelku a mohla jít.

Když jsem otevřela dveře, za nimi stál už připravený a usměvavý David. Dal mi pusu na tvář ( samozřejmě přátelskou!!) a mohli jsme jít...