Don't Leave Me [Fred Weasley]

Lev a orel

14. ledna 1992

První, co jsem ráno zaznamenala, byly hlasité kroky, které se rozléhaly po celém pokoji. Převalila jsem se na druhý bok a přes hlavu jsem si přetáhnula přikrývku. Kromě kroků jsem teď rozeznávala i útržky konverzace, kterou mezi sebou vedly mé spolubydlící - jestli je tak můžu nazvat.

"Měli bychom něco udělat," řekla nervózně Frances.

"Je pozdě..... Opravdu hodně pozdě." Jsem si stoprocentně jistá, že tohle byla Kim.

"Neviděly jste někde mou esej o Karkulinkách? Jsem si stoprocentně jistá, že tu ještě včera večer byla." Tak fajn, myslím, že mi tak trochu uniká pointa této konverzace. Co jsou sakra Karkulinky?

"Jako bys potřebovala další vynikající z obrany, Naomi," zabručela znuděně Andie.

"Myslíte, že by si mě Fred a George všimli, kdybych byla zrzka?" Ptala se zasněně Kim. Mé tělo podvědomě zareagovalo na jeho jméno a já sebou trochu škubla.

"Možná, kdyby tě přeložili do Nebelvíru....." uvažovala Fran.

"Super," povzdechla si Andie, "dvě mé kamarádky jsou zblázněné do zrzků a tu třetí zajímá jen její prospěch. Co se takhle zasmát hezky od srdce, jako včera po lektvarech?" V mysli jsem se vrátila k včerejšímu obědu, při kterém mi holky vyprávěly o té nešťastné dívce z Mrzimoru.

"Sice nevím kam tím tak úplně míříš, ale už teď se mi to nelíbí," přiznala Naomi nervózně. Pár chvil na to v pokoji zavládlo naprosté ticho, které prolomily něčí kroky. Dřív, než jsem se stihla otočit, abych zjistila co se děje, původce hlasitých kroků se zastavil u mé postele.

"Aguamenti," zašeptala Andie se smíchem a mě polil proud ledové vody. Rychle jsem se zvedla do sedu a naštvaně jsem se podívala na vysmátou blondýnku, která stále stála u mé postele.

"Fakt super, Andie. Hlavně že sis tu stěžovala, že na snídani dorazíme pozdě. Teď si můžeš být jistá, že budeme snídat zbytky," peskovala ji Naomi a rozzlobeně si skládala učebnice do tašky.

"Ale no tak. Je vzhůru, je, tak co?" Řekla Andie nakvašeně a Fran s Naomi ji propalovaly pohledy.

"Aria je možná vzhůru, ale Weasleyovic dvojčata budou pryč, než se dostaneme do Velké síně," stěžovala si Kim a kroutila se před zrcadlem.

"Vzdej to Kim. George o tebe zřejmě zájem nemá a Fred už svůj cíl našel," prohlásila Fran a rukou máchla mým směrem. Když se na mě Kim otočila, cítila jsem, jak mi hoří tváře. Rychle jsem od ní odvrátila pohled a vylezla jsem z promočené postele. Fakt díky Andie.

*****

Když jsme se dostaly do společenské místnosti, zastavil nás celkem vysoký kluk s tmavě hnědými vlasy, zelenýma očima a zářivým úsměvem.

"No páni," prohlásil jako by okouzleně.

"Jdi nám z cesty, Ezro. Teď na tebe fakt nemám čas," odbyla ho Naomi rozhořčeně.

"No tak, Naomi. To mě ani neseznámíš s tvojí novou kámoškou?" Naomi si založila ruce na prsou a naštvaně si povzdechla. Ten kluk - Ezra - mě propaloval pohledem, což mi bylo velice nepříjemné. Připadala jsem si, jako bych seděla někde u výslechu.

"Nechci ti kazit den Ezro," vložila se do toho Andie. "Ale tady Aria už je kořist někoho jiného," dodala se širokým úsměvem a položila mi ruku na rameno. Ezru to zjevně vyvedlo z míry a jeho sebevědomí o něco kleslo.

"Aha..... A můžu vědět jaká šelma se zaměřila na tuhle laň?" Vážně mě přirovnal k lani?! Měl by ses držet na pozoru hošánku, protože tahle laň umí pořádně kopat.