Vůně spáleného benzínu

46. Únik

"Ty se nezeptáš jak se mi to stalo?" řekla jsem překvapeně. "a dostal bych odpověď?" odpověděl. "Nejspíše ne. Ale jestli se mnou pojedeš zpátky na závody, tak to stejně od někoho z naší party zjistíš." teď je jen jedna otázka, která mi vrtá hlavou. "Chrisi, vrátíš se?" vypadal dost nechápavě. Nadechla jsem se znovu, odpovědi se velmi strachuji a bojím "Vrátíš se pak se mnou do NY?" 

Chris sklopil hlavu a zadíval se na špičky svých bot. Jasný signál. Nechtěla jsem se ještě víc trápit. Bylo pro mě náročný, když odešel poprvé po druhé bych to v tak velké míře nejspíše neunesla. Jenže jsem chtěla odejít důstojně - bez breku a zbytečných slov. Své ruce, které jsem měla položené na jeho vypracované hrudi jsem dala na své rameno kde byla jeho ruka a chytila i jeho druhou ruku, kterou měl na mém boku. Asi vteřinu je držela a pak je ze sebe sundala. Jeho ruce se svěsili podél jeho těla. Nechtěla jsem nic říkat a prostě odejít, ale má závodnická duše věděla že když nic neřeknu bude to horší. Ale vůbec jsem nevěděla co. Stáli jsme tam proti sobě dobrou pul minutu a nikdo nic neřekl. Konečně jsem se odhodlala něco říct "Chrisi." když nereagoval - zvedla jsem za pomocí ukazováčku a palce jeho hlavu aby se na mě podíval. Jeho oči v sobě měli něco jako utrpení a bezradnost. Cítila jsem se stejně. "Když tu budu dál stát bude se cítím čím dál tím hůř, takže musím říct něco teď." dlouhá pomlka mi umožnila zahlédnou jeho lekce se chvějící rty. "Před třemi měsíci jsi odešel a já z toho byla dlouho špatná, protože pro mě znamenáš víc než si nejspíše myslíš. No a musím ti říct..." nezvládnu to. Musím. Jako by se někdo hádal v mé hlavě. Rozhodně se mu nedokážu u toho dívat do očí. Takže jsem rychle zamířila ke dveřím svého auta, dřív než vůbec mohl Chris zareagovat tak jsem nasedla. Ale protože jsem měla otevřené okýnko tak Chris, který byl bledý jak stěna mohl slyšet cokoliv co řeknu a to byl můj plán říct to a okamžitě odjet. Rozklepaly se mi rty sotva jsem je otevřela, ale vyslovila jsem to. "Miluji tě, Chrisi." já to vážně udělala?! ale neměla jsem sílu se na něj podívat jinak se se opravdu už zhroutila. Nečekala jsem jestli něco řekne nebo jestli se dívá stále mým směrem. Rychle jsem nastartovala a rozjela se pryč. Jela jsem zpět do areálu továrnu, který byl blíž než jsem si myslela ani ne jeden kilometr. Sice jsem nebrečela, ale cítila jsem se oslabená. Ruce se mi na volantu třásly a nepříjemně brněly.

Chris

"Chrisi, vrátíš se?" otázka, která přerušila naprosto moje poblouznění z našeho polibku. Byl jsem zmatený čehož si nejspíše Kate všimla. Její výraz byl trošku nešťastný, protože se nejspíše nechtěla vůbec ptát. Ale asi jí její vnitřní já hádala s ní samotnou. "Vrátíš se pak se mnou do NY?" dívala se mi přímo do očí a já to nezvládl a sklopil oči. Já sám jsem věděl, že do NY se vrátit nemůžu. Samozřejmě jeden z důvodů je ten člověk, který málem před chvíli ublížil Katt. Jenže to není jediný důvod - nemohl jsem. Ona jakoby vycítila to co si myslím a povzdechla si. Vzala moje ruce do svých a sundala je ze sebe. Byl jsem zaražený a nedokázal jsem se na ní podívat. Stáli jsme chvíli proti sobě. Najednou ona promluvila. "Chrisi." miluji to jak moje jméno vyslovuje, ale ani teď jsem nedokázal nic říct. Její ruka na mé bradě mě donutila na ní pohlédnout. Její tvář vykazovala známky bezradnosti. "Když tu budu dál stát bude se cítím čím dál tím hůř, takže musím říct něco teď." rozechvěli se mi rty, protože jsem o ní nechtěl znova přijít. Sevřelo se hrdlo a cítil jsem něco co nikdy předtím. Strach že tuhle holku nebudu moct už políbit nebo se jen dívat do jejích nádherných očí.  Pokračovala "Před třemi měsíci jsi odešel a já z toho byla dlouho špatná, protože pro mě znamenáš víc než si nejspíše myslíš. No a musím ti říct..." ona ke mě něco cítí k člověku jako jsem já? Vždyť jsem zbabělec a hajzl. Opravdu jsem už chtěl něco říct a chtěl jí všechno vysvětlit. Lehce jsem pohnul pravou rukou abych jí chytit za ruku, ale dřív než si ona mohla všimnou že jsem to chtěl udělat. Odešla a zaslechl jsem zaklepnutí dveří jejího auta. Prosím neodjížděj. Chtěl jsem vykřiknout, ale místo toho jsem stál zaražený a díval se do zrcátka u řidiče, protože tam byla ještě lehce vidět. Viděl jsem jak se jí rozechvěli rty stejně jako se chvějí mě. Najednou řekla větu, kterou jsem ještě nikdy on nikoho neslyšel říct přímo ke mě. "Miluji tě, Chrisi." nastartovala a odjela. Nečekala na to až něco řeknu prostě odjela. Já se dobrou ještě minutu díval na místo, kde stálo její auto. Připadal jsem si jako kus vola. Měl jsem něco říct! A začal kolem mlátit rukama do prázdna. Po tváři mi stekla slza a hned za ní druhá. Nedokážu to jsem příliš slabí. Sedl jsem si na zem  a opřel se o předek auta.  Hlavu jsem zaklonil a nechal slzám průchod nebyli to ten pláč u kterých vzlykáte byl to pláč jen o slzách. "Vždyť já tě taky miluji." řekl jsem šeptem do oblohy. "Tak to řekni jí ne hvězdě!" zazněl hlas vedle mě. Šokovaně jsem trhl hlavou za hlasem. Vedle mě stál kluk trošku starší něž já s rukama v kapsách. "Cože?!" vykřikl jsem jako malá holka. Ten kluk se uchechtl. "Slyšel jsi. Běž kurva za ní." ten kluk vyšel ze stínu a sedl si vedle mě na zem. "Kdo sakra si?" řekl jsem vyjeveně. "Není to snad jedno, jen vím že tahle holka už si něco zažila. Vím že je to sice k nevíře, ale oba dva se trápíte a to jen z důvodu toho že k sobě navzájem chováte sympatie." zakroutil hlavou nevěřícně ale na obličeji mu pohrával úsměv. "Co ty víš o mým životě vždyť ani nevíš kdo jsem. Spíše mě teda zaujalo že znáš Katt." a otočil hlavu k němu. Bylo dlouho ticho a já se znovu zahleděl do hvězd. "Nemůžu jí to říct." řekl jsem aniž bych se rozmýšlel. "Nemůžeš nebo nechceš?" zeptal se. Zajímavý. "Obojí. Nemůžu protože se s ní nemůžu když tak vrátit do NY a nechci protože neví jaký jsem a já bych jí jen zničil život." Člověk vedle mě prudce vstal a zvedl mě s sebou. "Sakra člověče takhle holka se do tebe zamilovala. Ona si uvědomuje, že to s tebou asi nebude jako s princem na zámku. Myslíš si že ona je dokonalá?" řekl docela pobouřeně. "Například, když byla ještě v LA byla vyhozena ze dvou středních nebo taky ne jednou se kvůli svým kamarádům poprala. Myslíš si že takhle holka by stála o kluka s nudným životem?....Kurva chlape prober se. Vždyť jestli ti teď uteče tak už jí v životě možná neuvidíš!" zařval mi skoro do ucha. Měl pravdu. Ten divný tvor vedle mě měl pravdu. "Co když mi už utekla?" řekl zoufala a rychle nastoupil do auta. "To nezjistíš dokud to nezkusíš. Svezeš mě?" okamžitě jsem kývnu a rychlostí blesku to obrátil na závody.

Katt nenechám tě odejít.

_________

Vaše 93Koob