Vůně spáleného benzínu

40. Co si dáte?

I když jsem šla spát jako poslední tak i tak jsem druhý den byla nejčilejší a nejaktivnější. Všechny jsem ráno probudila dost hnusně a to troubením mého autíčka, který je překvapivě rychle donutil vstát. Nebylo to sice stávání do druhého dne s bezstarostným úsměvem, ale spíše kocovinou poblázněný nenávistné výraz. Dokonce jsem si myslela, že za mnou plánuje Lukas vyběhnout. Protože no sice vyběhl z auta, ale z důvodu toho aby vyprázdnil žaludek.

Včera večer jsme se domluvili že najdeme nějaké závody a pojedeme je. Tak jsem rychle napsala jednomu z pořadatelů závodů ještě z LA, který vždycky ví o všech závodech v celé USA. Odpověděl mi skoro do minuty, že v mém okolí se teď jezdí jeden z největších závodů v celé USA, že je možné že tam potkám i pár známých z LA, protože sám tam zrovna je a poslal mi přesnou adresu a podrobnosti v podobě nějaké webové stránky. Hned mě praštil do oči obrovský nápis přes celou obrazovku. "ZÁVODY STOLETÍ" a malý nápis pod tím "tohle není závod tohle je život." trošku mě to pobavilo. Jo, tak tohle je přesně to co potřebujeme. 

"Lidi zjistila jsem, že asi 50 km od suď se jede jeden z největších závodů v USA. Jedem?" přede mnou se objevilo několik obličejů s jasnou jiskrou v oku. "Budu to prát jako souhlas." všichni se zazubili a s jasným cílem zamířili k nejbližší kavárně na nějakou velkou snídani.  

V kavárně jsme hned na sebe strhli pozornost. Ne jenom, protože nás bylo tolik, ale hlavně kvůli tomu že hned jako první vstoupili Lukas s Justin, který jen když se na holku podívají tak omdlévají a padají jim k nohám. Takže stačilo aby se ti dva usmáli a nejedna dívka zalapala po dechu. Na závěr naší party šel Dyl takže úplně to stejný. Fakt bych se měla na ty filmy ve kterých hrál podívat. Problesklo mi hlavou. Ben a Dyl drželi své přítelkyně kolem ramen a já jsem si úplně vzpomněla na to jak jsme tahle chodívali ještě s Peterem. Bylo zvláštní že při pomyšlení na Petera jsem nepocítila nějakou vlnu smutku, ale spíše znechucení a odporu. To budu brát jako velký pokrok. Tým se potvrdilo, že ho už vůbec nemiluji. To bych nazvala úspěchem. No nic zpět do reality. Lukas a Justin se s největší elegancí a i s vědomím, že je sleduje každý v místnosti vydali k velkému gauči s několika křesli a stolem. Do křesel se posadili naše dva páry (holky klukům na klín) a já si sedla mezi Luka a Juse. Hned při dosedu k nám přišla mladá číšnice a nahodila dokonalý úsměv. Pohlédla Justinovi do oči a svým nejsladším hláskem pronesla. "Co si dáte?". Po chvíli mlčení začala Fellicie. "Já bych si dala ten toust se slaninou a k tomu cappuccino." Pak si objednali všichni až na Justina a mě. Dívka znovu pohlédla na mého kamaráda s neskrývaným vzrušení - páč si skousla ret. Do toho jsem se vložila já. "Já bych si dala muffin a domácí limonádu z jahod. Co ty zlatíčko?" a chytila jsem Justina za ruku a dala mu pusu na tvář. Justin se zasekl v pohybu a odpověděl to první co ho napadlo. "Já to samí." Pohled dívky na naše teď jíž spojené ruce byl k nezaplacení. Aniž by ta holka něco řekla tak se otočila na podpatku a vyšla zpět k pultu. U pultu nás stále propalovala pohledem a byla rudá vzteky. Všichni až na Justina propukli v hlasitý smích. Pustila jsem jeho ruku a nevinně se usmála. "Sorry nemohla jsem si pomoct." On se teprve teď probudil z transu. "Katt, víš co jsi právě provedla? Právě jsi mě připravila o vzrušující chvilku s touto holkou ve skladu. Asi jí budeš muset nahradit. " a mrkl na mě. Přiblížila jsem se k jeho obličeji jako bych ho chtěla políbit, ale místo toho jsem řekla. "Jusi, to radši prodám ledvinu než mít s tebou vzrušující chvilku ve skladu." a dala mu pusu na nos. Jus se rozhodl že využije toho že jsem řekla určité místo "a co třeba  na záchodě." a udělal svůj nejsvůdnější úšklebek. To už se do toho zapojil Lukas, který se naklonil co nejvíce k nám dvěma abychom to mohli slyšet jen mi dva. "Můžu se připojit?" a měl úplně stejný výraz jako Justin.  To už jsem nevydržela a dostala záchvat smíchu.