Vůně spáleného benzínu

7. Pravda

Pár sekund jsme ho lechtaly a on už se válel v křečích na zemi."Holky dost!Udělám cokoliv!!!!"to byla jeho osudová věta.

Za půl hodiny už musel volat na pizzerii a kupovat asi 10 pizz. S Bell jsme se smály a užívaly poslední chvilky, před tím než odjedu. Zrovna když jsme se bavily na téma, že někdy za mnou přijede. Tak do pokoje vrhl zbytek party(Lucas, Dylan, Justin samozřejmě bez Petera a Jess). 

"Sakra lidi, já říkal že se vrátí sama!Jsi poklad Katt" křikl Justin. Zatím co mě všichni objímali. "Lidi já vím, že jsem váš poklad. Jenže ten váš 'poklad' tak nějak potřebuje dýchat." na to mě všichni pustili a usmáli se jako pominutý. Tak jsem se začala smát taky. Vypadali jsem jako v blázinci. Naštěstí zazvonil zvonek." Pizza!" vykřikla jsem. Kluci se hned probrali z transu smíchu" Někdo tu mluvil o pizze?!" promluvil Dylan. " Jo já jsem mluvila, ale o mé pizze!!!" řekla jsem důrazně. Ben už šel směrem dolů. Takže jídlo už se nese.

"Do prdele, nikam nejdeš!!" zaslechla jsem od hlavních dveří." Bene, i hned mě za ní pusť. Chci jsi jen popovídat." ale ne Peter. Vyšla jsem z pokoje a šla po schodech dolů. "Kruci, nikam tě nepustím. Běž pryč." naschvál jsem více dupla na schod a tím na sebe strhla pozornost. " Katt?" vykřikl Ben "běž sakra nahoru."a to přivolalo i zbylé lidi z party. "Do prdele, dal jsem mu už včera slušnou nakládačku a on si přijde rovnou ke mě domů na další. To ti to včera nestačilo?!" křikl Dylan na Petera a vyšel k němu. Já ho hned rukou zastavila a šeptla. "On přesně tohle chce. Nechci mu to dopřát." a brácha se uklidnil. "Peter, co tu chceš?" a otočila se na něj. Ten pohled na něj mě docela bolel. "Chci si jen promluvit, Kitty." a podíval se na mě. " Neříkej mi Kitty ty už ne. " řekla jsem rázně a přidala svůj sebejistý postoj. " Fajn Katt. Můžeme si promluvit ...v obýváku?"no super ani nechci vědět o čem chce mluvit. "Fajn! Lidi běžte nahoru třeba si pusťte film a ty pojď se mnou! Hned!" a mířila do obýváku. On šel zamnou." Tak o čem chceš mluvit?!" a sedla si na pohovku."Chtěl jsem mluvit o tom co se stalo včera." dal mi ruku na stehno."Ale ....."odhodila jsem jeho ruku z mého stehna."....myslím že není o čem mluvit! Jestli se chceš omluvit, tak omluva se nepřijímá!"sykla jsem skrz zuby." Já jsem se nepřišel omluvit.Ach milá Katt. Jsi tak naivní." Zahlédla jsem jeho úšklebek. Já sama teď nevěděla o co jde. "Co tím myslíš?" řekla jsem nechápavě. " No jak bych to řekl. Nikdy jsem tě nemiloval. Chodil jsem s tebou jen proto, abych mohl závodit.Moc dobře víš, že jsem měl zakázané závod. Neměl jsem dost peněz, ale ty jo a taky jsi mi je dala." měla jsem slzy v očích,ale ne já jsem fakt kráva.Sakra, sakra, sakra. Proč já."Takže mi chceš říct, že jsi mě zneužil!" řekla jsem z posledních sil. I když jsem se snažila být silná. Což jsem z venku i tak vypadala, ale vevnitř jsem byla na prášky nebo spíše v prdeli." Přesně tak!" přisunul se ke mě a zašeptal mi do ucha"Nikdy nebudeš tak dobrá jako Jess. Jí nesaháš ani po kotníky. Sbohem." vstal a šel ke dveřím. U dveří se zastavil a otočil."Pravda bolí co?" odešel. Já se zhroutila na gauč a brečela. Tohle bolelo ještě víc než to včera.