20. Válka bratránku

127 7 1
                                    

Do školy jsme přijeli přesně na test z angličtiny. Máme takový štěstí. Celý den byl docela klid. Teda do doby dokud jsme nešli na tělocvik, protože to je můj první na této škole. Ale hlavně ho máme spojený s druháky. Ano s Rickem! Alespoň se může stát nějaká'nehoda' mámu úžasnému bratránkovi. Byla jsem tak zažraná do tohoto uvažovaní, že jsem si ani nevšimla kluka který šel naproti mě a narazila do něj. Upadla jsem na zem a hned se začala omlouvat. Ale hned jak jsem se podívala na obličej a poznala v něm jednoho z těch dvou kumpánů toho debila. Tak jsem jen rychle vstala a odešla. "Katt, ty jsi fakt úplně slepá. Myslím že by jsi ty brýle měla vyplnit dioptriema." a začala se smát. Jen ona najednou upustila učebnici co držela v ruce. "kdo se směje naposled ten se směje nejlépe."poslala jí vzdušnou pusu a šla na před. Hned jak mě doběhla tak jsme se vydali směr šatna. 

Tělocvik je docela nudil. Protože všechny holky pozorovali kluky od nás tak i od druháků. Z davu jsem zaslechla. "Ten Gray je příšerně moc sexy." uchechtla jsem se možná trochu víc než jsem měla. "Máš nějaký problém, nová holko nezajímavá?!" vystoupila z houfu taková menší barbie třídy. "Jen jsem se uchechtla nad tím co jste říkali. Nic víc!" a zase ji chtěla ignorovat. Ona se podívala na svou skupinku a jedna z holek řekla. "Určitě jen závidí, že na takový kluk o ni ani nezavadí okem." usmála jsem se a pobaveně našpulila rty. "Jistě." ta barbie opět promluvila. Co furt chtěj. "No jo jen nám zavidí to, že můžeme s ním mluvit. Ona takovou šanci mít nikdy nebude." na to jsem se podívala na Liv, která společně se mnou vyprskla smíchy. Smály jsme se tak dlouho, že to upozornilo kluky z druháku a začali si šuškat. Teda až na Ricka, který na mě vrhal pohledy 'Co sakra děláte? nebo Pak mi řekneš o co šlo!'. Furt jsme se smály, ale barbie nechápala. Když jsem se podívala na její pohled tak můj smích se ještě prohloubil. "Holky klid." vykřikla učitelka, jenže ono to nějak nešlo zastavit. Takže jsme se smály dál. To učitelku nakrklo a vykřikla." Vy dvě dnes poběžíte stejně koleček jako kluci. Takže 10 koleček. Jen aby jste věděly jedno kolečko má 200 metrů." na to jsem jen kývla a snažila se uklidnit smích, ale Liv vypadala jako by měla umřít. "Co se děje Liv?" řekla jsem směrem k ní. "Ty se vážně ptáš?! Vždyť musíme běhat 2 kilometry! Přece jsi mě viděla jakou mám výdrž!" sakra a jo. "No tak víš co?" zakroutila hlavou."Když to celý uběhneš tak ti koupím tunu čokolády." vypadalo to jako by vstala ze smrtelné postele a hned odkývala."Dobře, ale bude muset být s lentilkami. "  na to jsem se jen zasmála a kývla. 

"Tak holky! Kluci už vyběhli tak sup. Běžte! a zbytek si zahraje volejbal." s Liv jsme vyběhli. Byli jsme docela kousek za skupinkou kluků před námi. Uběhli jsme asi těch 8 koleček a já měla ještě energie na rozdávání, ale Liv umírala. "Víš ty co Katt běž na před já už to dojdu."a naznačila rukou ať běžím. Zavrtěla jsem hlavou a běžela stále v jejím tempu."Katt běž, nebo tě praštím." dala jsem ruce do gesta vzdávám se a vyběhla rychleji. Doběhla jsem kluky a předběhla je. Teda až na Ricka. Doběhla jsem Ricka a šibalsky se usmála a vyběhla ještě rychleji on mě dohnal a já zase zrychlila. Zbývalo nám asi 100 metrů do cíle. Oba jsme se na sebe podívali a vyběhli co nejrychleji. Takový neplánovaný závod. Po chvíli jsem si všimla kluků a holek z naší třídy, který nás pozorují a fandí. Bylo to tak vyrovnaný půlka mě a půlka Rickovi. Samozřejmě Ricka část se skládala převážně z holek. Když jsem viděla kolem zrychlila jsem ještě víc. Do cíle jsme dorazili na stejno a já jsem se opřela rukama o stehna a začala oddechovat. Rick udělal to stejný a hned došel ke mě. "Ty vole Katt nevěděl jsem, že jsi tak moc dobrá!" tak abych to slyšela jen já. Usmála jsem se na měl a pokrčila rameny. Narovnala jsem se a vydala se směr Liv, která umírala na zemi. Protože potřebovala ten běh vydýchat. "Liv stávej!" zavrtěla hlavou. Rychle jsem jí popadla za ruku a vytáhla na nohy. Vyjekla, protože se lekla. "Katterino Gray jsi mrtvá!" a rozeběhla se za mnou. Najednou měla energie, až moc a já měla co dělat aby mě nedohnala. Ale i tak jsem se smála. "Liv počkej kdo by ti pak kupoval ty čokolády. Já žádnou závěť napsanou ještě nemám!" a zastavila jsem naproti ní. Hned se zarazila."Fajn tentokrát tě nezabiji, ale jen kvůli těm čokoládám." kývla jsem a došla k ní. "Byla jsi dobrá Liv. Překonala jsi se!"a plácla si s ní. Ona odhodila vlasy a řekla. "Já vím!" a pyšně si vykračovala. Došla jsem za Rickovou partou a poklepala Rickovi na rameno. Rychle se na mě otočil stejně tak i celá jeho skupina. "Ricku není smutný, že holka nad tebou skoro vyhrála. Nepřipadáš si blbě?!" a udělala smutný pohled. Celá jeho parta se zasmála. Já se k němu naklonila a pošeptala. "Tohle je pomsta, za to ráno. Jak za budíček, tak za to že Liv už ví že jsi můj bratránek." vytřeštil oči a já se rychle otočila. "Hej...."otočila jsem se zpět k Rickovi."...Tohle je válka?!" zařval a já se šibalsky usmála."Ano!"

Vůně spáleného benzínuKde žijí příběhy. Začni objevovat