Vůně spáleného benzínu

11. Nový domov

Celou cestu jsem poslouchala písnička a myslím že jsem taky na chvíli usnula.Letěli jsme přes 5 hodin a mě už všechno bolelo. Když říkám všechno tak myslím i srdce, stále to všechno bolí. Koukla jsem se z okýnka a zahlédla sochu Svobody. Vždycky jsem jí chtěla vidět, ale ne zrovna tahle-stěhování. Ale no co s tím už nic neudělám. Já se stěhuji do čtvrtě New York Rye. Není to v centru a v okolí bych měla najít vše co chci. Dívala jsem se na internet a teď tu je stejně jako v LA a dokonce jsem zjistila že v Rye je autoservis. Asi tam zajdu a zeptám se jestli nemají náhodou zájem o brigádníka, chtěla bych tam pracovat ale tak nějak ještě budu muset chodit do školy. 

Z mého přemýšlení mě vytrhlo až prudké naražení na spodek letadla. Vůbec jsem si nevšimla, že přistáváme. Za chvíli jsem zastavili úplně a já se vydala přes halu k východu, kde na mě měl čekat strýc a jeho manželka. Podle toho co jsem s nimi před nedávnem telefonovala, jsem zjistila že jsou hrozně moc milí. Vyšla jsem z letiště a lehce mě ovál letní větřík a já se nadechla "čerstvého" vzduchu New Yorku. Rozhlédla jsem se a zahlédla starší pár, který se drží za ruce. Hned jsem poznala svého strýce, i když jsem ho naposledy viděla když mi bylo 9. Zamávala jim a rozešla se směrem k nim. " Ahoj!" a objala je. Oba se usmáli a také mě pozdravili. Ještě chvíli jsme tam stáli a povídali si takové ty všeobecně známé věty.(Dlouho jsem se neviděli... Tak moc jsi vyrostla...Jsi ráda že jsi tady...Jaká byla cesta?...Jak se má matka s Dylanem?...). Na všechno jsem jim odpověděla a ujistila je že je taky ráda vidím. Po chvíli jsme nasedli do takového toho normálního rodinného auta. Přesněji řečeno Dacia Duster, ale je docela hezký.  I tak u mě vyhrávají sporťáky. 

Po chvíli jízdy autem."Jo a Kate. Ještě jsme ti neřekli, že s námi žije nás 16 letý syn Rick. " oznámila mi teta.  To jsem ráda že to vím tak brzo fakt jo. No co bude super mít jakoby bráchu." Jaký je?" řekla jsem zaujatě."Je to tak trochu takový ten typ co lítá z jednoho problému do druhého. Místo školy je radši s kamarády a jezdí na sketu. Je teda pravda, že teď jsem ho na skatu dlouho neviděla. No spíš jsem ho vůbec neviděla. Je doma jen když je jídlo a pak zaleze jde ven." řekla dost zahanbeně. Myslím že jsi s ním budu rozumět. " a ještě bych tě chtěla poprosit aby jsi ho ve škole trochu hlídala, protože budete chodit na stejnou. Jen on chodí do 2.B a ty budeš v 3.B ." řekla dost důvěrně a strýc jen přikyvoval. "Jasně proč ne." a usmála se na ni. I když jsi říkám, že mě asi moc dobře neznají. Já jsem v 16 furt jezdila závody a kašlala na pravidla. To bude něco. Z přemýšlení mě probudila teta,která mi strašně moc děkovala a myslím si že kdybychom neseděli v autě tak jsem umačkaná v její objetí.Po cestě jsem se ještě zeptala jestli už přijel náklaďák s mými věcmi. Prý přijede až pozítří a to je neděle. Takže budu moct v klidu vybalit.  

Zastavili jsem u domu a já vystoupila. Byl to nádherný dům sice je menší než v kterém jsem do teď bydlela, ale je mnohem mnohem krásnější. Ten bývalí byl hrozně moderní.

Ten dům jsem obdivovala s otevřenou pusou. Vzala jsem si kufr a šla k vchodu. Otevřeli dveře a mě se naskytl pohled na dokonale uklizený interiér sladěný do bílé barvy s tmavě hnědým dřevěným nábytkem. Tak to bude něco. Jsem hrozná bordelářka. Sundala si boty a vkročila do obývacího pokoje. Velký gauč, který už od pohledu vypadal pohodlně. Najednou jsem šlápla na něco měkkého. Podívala jsem se dolů a uviděla pelíšek pro psa. Oni mají psa? To je úžasný vždycky jsem chtěla psa. "Ricku, jsme tady? Pojď pozdravit nového člena rodiny!" šla jsem zpět k hlavnímu vchodu. Uslyšela jsem dupot po schodech a pak jsem spadla na zem. Na mém břiše stál krasný německý ovčák." Ano fešáku. " a začal mi lízat obyčej. "Ale no tak. Buď hodný kluk, nezlob." ale stále mě lízal a já se ho snažila dát ze sebe. Za mnou jsem zaslechla smích."Nechceš mi náhodou pomoc?!" zeptala jsem se tázavě i když jsem nevěděla kdo za mnou je." Ani ne nějak mě to baví." Zasmál se. Ten hlas neznám, ale vsadím se že to bude Rick."Ricku, prosím." řekla jsem po chvíli. "Když tak hezky prosíš. Tak.....ne"odfrkla jsem si. "Do prdele sundej ho ze mě." když už jsem fakt neměla vzduch na dýchání."Ok, ale mám to u tebe. Rocky dolů!" a on hned slezl. Ufff a hned vstala. Otočila jsem se a  za mnou stál kluk asi o 10 centimetrů vyšší než já. Hnědé vlasy a pihy po celém obyčeji. Rozhodně se nezapře, že jsem rodina.

 "Děkuji, ale příště trochu přidej jo?"řekla jsem.Jsem Rick, ale to už asi víš." řekl s typickým úšklebkem takového toho Badboy kluka. No super, to bude teda 'zábava' s ním žít pod jednou střechou. "Jsem Kate." a otočila se na patě. Uslyšela jsem za sebou hvízdnutí. To si dělá srandu."Hele jsem tvoje sestřenice a ještě k tomu starší. Takže si nech těch svých připomínek. Jinak ti vrazím tak, že tě bude huba bolet ještě tejdem,OK?!" a přišla k němu. "Klídek jen jsem si říkal. Že tě budu muset ve škole chránit, aby se po tobě mí kámoši nevrhli."řekl s velkým EGEM v hlase. Další co potřebuje srazit EGO."Ty máš kamarády?! Tak to budou stejní jako ty. Takže ochran nepotřebuji." podíval se na mě s otevřenou pusou, to ode mě nečekal. Byla jsem na sebe pyšná a s úšklebkem na obyčeji jsem se otočila a šla směrem kam šli toho debila rodiče. Jak mohli porodit někoho takového tak milý lidé. "Došla jsem do kuchyně, kde teta připravovala večeři. "Jé Kat, už jsi viděla svůj pokoj?"zakroutila jsem hlavou."Já teď nemůžu tě tam zavést, ale běž úplně nahoru, tam kde jsou dvoje dveře ty napravo jsou od tvého pokoje. Kývla jsem a šla se podívat do svého pokoje. Vyšla jsem schody a zahlédla dvoje dveře. Otevřela jsem dveře vpravo a ocitla jsem se v prázdném prostoru s tlustým parapetem. Nic velkého, ale mě to stačí. Už dokonce vím jak to bude vypadat. Z jedné ze stěn polepím novinami a pak na to dám rámečky s fotkami naší party a aut. Zbytek stěn udělám šedý a na jednu dám velkou fotku mého auta a já sedím na kapotě BMW, byl to ten den když jsem poprvé vyhrála závod. Nad tím jsem se usmála. Ke stěně dám postel a na druhou stranu stůl, který je propojený se skříní. To půjde. Chtěla jsem z pokoje odejít, ale až teď jsem si všimla dveří, které byli na levé stěně. Přišla jsem k nim a otevřela. Byla to koupelna, super mám koupelnu.

Po té co jsem si prohlédla celý dům i s garáží, kde je místo jen na jednou další auto. Jsem si začala shánět prostor, pro mého mustanga. Nic jsem nenašla, žádné garáže prostě nic. Ale pak mi došlo že kousek odsuď je autodílna. Tak jsem tam zavolala a požádala je jestli si tam můžu nechat na měsíc auto. Snad do té doby něco seženu. Naštěstí to vyšlo a já měla místo pro své autíčko. 

Už toho je na mě moc tak jsem se rozhodla omluvit z večeře a pro dnešek se vyspala na gauči. Ráno půjdu koupit barvy a noviny a dám se do práce.

________________________

Děkuji za přečtení a hodně bych byla ráda za ohlasy.

93koob