28. Kotník

136 5 3
                                    

Vyběhla jsem před dům a začala se roztahovat a trošku i posilovat. Dala jsem si 10 pánských kliků a pak jsem slyšela uznalé písknutí. Rychle jsem se postavila na nohy a otočila se na osobu za mnou.Za mnou stál kdo jiný než Christian se svojí dokonalou hondou, zaparkovanou před naším domem. Sakra to auto je, ale hezký. Chtěla jsem se podívat na to auto a tak jsem musela k němu blíž. Jenže on se opíral o kapotu auta tak jsem musela ho obejít. Přiblížila jsem se k němu tak na půl metru a viděla jeho jiskry v oči, které hned pohasly co jsem se opřela o kapotu vedle něj. "Ahoj Katt." řekl s očima upřenýma na moje oči. "Zdar Chrisi.Mohu se podívat?" jen s úsměvem kývl a odstoupil. Já jsem s ladností mamuta otevřela kapotu a žasla na tím jak moc má upravený motor. Tentokrát jsem uznale pískla já. Jen se vedle mě uchechtl."Takže tam máš přímí vstup dusíku, motor upravený na turbo, propojený elektrikou a aby toho nebylo málo tak to auto vlastně má samo o sobě bez úprav 582 koní a z nuly na sto za nějaký 3 sekundy, že jo?" čuměl na mě s otevřenou pusou, ani se mu nedivím. Jsem na sebe hrdá tohle auto už jsem jednou opravovala. "Zavři tu pusu vletí ti do ní moucha." hned se vzpamatoval tím že zatřásl hlavou. "Jo tak nějak." Chtěl to říct sebejistě, ale šlo poznat že je stále v šoku. "Za tolik to dá stovku to tvém zlepšení?" řekla jsem zvědavě. "Za 2,5 sekundy. "řekl hrdě. "Hele dokázal by jsi to i rychleji. Jen stačí upravit rotačnost kol. " a zavřela kapotu auta na kterou jsem si v zápětí chtěl sednout, ale mým kotníkem projela bolest a já jsem to neustála a začala padat. Naštěstí mě někdo kousek nad zemí chytil. Dosela dobrý postřeh. Dal mi pramínek vlasů za ucho co tak nějak unikl z mého chaotického drdolu. Sklopila jsem oči, abych se na něho nedívala."Neruším!" vykřikla Liv. Sakra jak se tady ta dostala. Rychle jsem se vyhoupla na vlastní nohy. "N..ne. Jdeme běhat?" za zrzkou se objevil Rick s Rockym "Jasně! Běžíme!" kývla jsem a chtěla vyběhnout, ale tak nějak jsem zapomněla na svůj kotník a zase začala padat na zem. Tentokrát mě nikdo nestihl chytit a já se rozplácla na chodníku. "Do prdele." zanadávala jsem. Během vteřiny byl u mě Chris. "PaneBože Katt. Jsi v pořádku?" lehce jsem kývla. "To bude v pohodě. Normálně běžte, já vás dohoním." a chtěla si stoupnout, ale sotva jsem se převážila svou váhu na ten kotník tak jsem zase byla na zemi. "Tak to asi těžko. Ty nikam neběžíš!" vykřikl Chris a Rick něco dost podobného tomu. "Fajn tak mě jeden pomozte vstát a zbytek běžte!!" hned se nabídl Chris, který mě hned do jsem se dostala na nohy popadl pod lopatkami a pod koleny. Vyhoupl si mě a nesl do pokoje. Otevírala jsem mu dveře a hned jak se dostal do mého pokoje. Tak mě položil na postel a jako každý kdo tu byl začal pozorovat fotku mě s BMW-čkem. "To je tvé auto?" "Bylo." a dál nic neřekla a on ho stále pozoroval. "To auto mi je povědomé!" tak to asi těžko. A tak potichu jak to jen šlo jsme řekla:"Také auto jsme měla jen já." Chris se na mě otočil. "Jak je možné, že nikdo jiný takové auto nemá!" sakra jak to mohl slyšet?!! a v duchu jsem se fackovala, že jsem vůbec něco řekla. "Prostě jsem ho nikde jinde neviděla!" řekla jsem možná až trochu rázně a on trochu ucukl. "Tak sorry, no." trochu mě zamrzel ten ton jakým to řekl. Sakra co to se mnou je. Potřebuji sprchu. Sedla jsem si na posteli a chtěla vstát. "Musíš mít tu nohu v klidu." řekl starostlivě."Promiň, ale musím se vysprchovat." jen se uchechtl a pomohl mi do koupelny, ale neodešel. Založila jsem si ruce na prsou a povytáhla obočí. V klidu se opřel o umyvadlo a čekal. "Jako vážně?" s úšklebkem přikývl. "Počkej na mě v pokoji!" on se stále neměl k tomu, aby odešel. Po jedné noze jsem doskákala k němu, abych mu chytla ruku a odtáhla ke dveřím. Jenže on mě chytl kolem pasu a přitáhl k sobě. Koukla jsem se mu na obličej a tak mu hrál takový ten pravý eguistický pohled idiota. Jak mě to připomnělo Lukase a taky vím co Lukase odrovná třeba i jeho. Obmotala jsem mu ruce kolem krku a popošla s ním od umyvadla. On v šoku šel za mnou a pak jsem se jen otočila pustila ho a rychle zavřela dveře. Z druhé strany se ozval smích. 

Rychle jsem se osprchovala a chtěla obléct, jenže......"Do prdele!" vyjekla jsem když mi to došlo. "Co se stalo ??Jsi v pořádku?" zase zněl ustaraně. "No jen mohl by jsi na chvíli odejít z pokoje?" řekla jsem nejistě. "Proč?" panebože. "No tak nějak jsem si zapomněla vzít oblečení." řekla jsem zahanbeně. "Já tu klidně zůstanu, mě to vadit nebude." uchechtl se.  Jako vážně! "Prosím." řekla jsem ještě stále přes zavřené dveře. Jen si povzdechl a slyšela jsem zaklapnutí dveří. Lehce jsem otevřela dveře a nahlédla do pokoje. Čistý vzduch. Vystřelila jsem ke skříni popadla tepláky a mikinu, samozřejmě spodní prádlo. Rychle jsem se převlíkla a vykřikla:"Už!!" On s vystrašeným výrazem vletěl do pokoje. Co se stalo bouchla atomovka?"Jsi v poho?" zeptám se. "Jasně jen jsem asi nepoznal Ricka!" nechápu. "No teď se normálně smál s Karotkou!!" sedl si vedle mě na postel. "To mi říkáš jen tak??Vždyť to je super, můj plán vychází!" a začala tancovat tanec vítězů tak jak mi to noha dovolovala. Chris si odkašle. "Jaký plán?" tajemně si vedle něj sednu a pošeptám. "Dát ty dva dohromady, ale nemyslela jsem si že to bude tak jednoduchý." "Ty vole ty jsi se pomátla!Karotku zničí jestli jí Gray nechá!" no do háje. To mě nedošlo. "Ale když to projde tak budou oba šťastní ne?" začal chodit po pokoji a to mě znervoznilo."Do prdele, nech toho!" on se nad mou poznámkou uchechtl, ale sedl si. "Víš co skonči s tím tvým plánem. Oni k sobě tu cestu, když tak najdou sami. Ok?" přikývnu.

"Co noha?" úplně jsem na to zapomněla. "Asi jsem jen blbě došlápla." a koukla se na nohu. Vzal jsi tu nohu do ruky a začal zkoumat kotník a to mě pobavilo. Lehce jsem se zasmála. "Co je k smíchu?" a neodvrátil pohled od kotníku. "Nic. Jen se na ten kotník díváš jak na novou galagii." podíval se na mě a potichu řekl. "Zajdu pro ledový zábal a půjdu dobře." hned na to se zvedl. Po chvíli se vynořil ve dveřích koupelny s mokrým ručníkem. Lehce ho položil na nohu, jako bych byla panenka z porcelánu a šel ke dveřím. "Dobrou noc, Katty." a odešel.

___
Trošku delší kapitola. Ne moc záživná, ale v pokračování příběhu důležitá!! Snad se líbila.

Děkuji všem za přečtení a také za jakékoliv komenty.

Vaše 93Koob

Vůně spáleného benzínuKde žijí příběhy. Začni objevovat