Po tělocviku se na mě všichni dívali úplně nějak jinak. Už jsem nebyla ta tichá nová holka, ale já sama. Dokonce jsme šly s Liv na oběd a zastavila mě nějaká holka, kterou jsem v životě neviděla a řekla mi, že jsem byla dobrá. Sakra?! Jak to zjistila?!.
"Liv? Můžeš mi vysvětlit Jak to že to všichni ví!" a chytla jí za zápěstí. "No jsou dvě možnosti: Možná to někdo rozkecal a nebo a to je ta pravděpodobnější možnost, no spíš hodně velká možnost vlastně určit....""Sakra Liv vyklop to!!" a bouchla ji do ramene."Auuu. To bolelo Katt!!" podívala jsem se na ní, že mě to nezajímá a naznačila jí ať to už konečně vyklopí."Fajn školní web se vším co se děje na téhle škole." řekla s klidným hlasem."Cožžžže?? Chceš mi říct, že to už ví celá škola?!" nejistě kývla.Sakra to je špatný a sedla jsem si na lavičku, která zrovna byla nejblíž a dala si ruce do dlaní."Liv to je špatný v této škole jsem sotva týden a můj plán být neviditelná nevyšel už teď krachl." podívala se na mě dost zdrceně a přidala. "Ty jsi mi nikdy neměla v plánu říct kdo vlastně jsi, že jo?" chvíli jsem mlčela "Chtěla jsem ti to říct, až si budu jistá že to vůbec chci někomu říct." a je to venku. Liv se zvedla a mířila někam mezi houf lidí. Zmizela prostě odešla. Už jsem chtěla vstát a jít pryč, ale Liv se zase vrátila. Usmála jsem se a pak si všimla, že má něco za zády.Podezíravě jsem se na ni podívala. Dala ruce směrem ke mě a já zahlédla čokoládu s lentilkami. "Ta je pro tebe! a mám pro tebe důležitou otázku!!" řekla příšerně vážně. Začala jsem se bát. "Že nepůjdeme na další hodinu? Řekni mi prosím, že ne." a udělala prosebný výraz. Začala jsem se smát a popadla jí za ruku a vyšla. Ona se nepohnula z místa."Dělej už chci být pryč!!"usmála se a objala mě. Rychle jsme vyšli z této školy a mířili si to rovnou k porchti(posche). "Kam vlastně půjdeme?" zeptala se Liv,když startovala. Motor divně zachrčel a pak naskočil. Hned jsem věděla kam."Pojedeme do mé práce." řekla jsem sebejistě. Podívala se na mě stylem 'myslela jsem si, že to bude větší zábava'. Jen jsem na ni mrkla a začala jí říkat kudy mám jet. Po asi 10 minutách jsme se zastavili před autodílnou. "Myslela jsem si, že jedeme do tvé práce." lišácky jsem se na ni podívala a dodala:"Vždyť jo."Podívala se na mě jako na blázna. Pokrčila jsem rameny a naznačila jí, že vystupujeme. Vystoupila hned za mnou. Já jsem zahrabala v tašce a otevřela vrzající vrata do prostoru s auty. Usmála jsem se když jsem nezahlédla žádné nové auto jen ty co už James a Sam opravují. Tím pádem perfektní. Otočila jsem se na Liv. "Takže Liv. Tohle je tak trochu moje skrýš. Tady jsem opravdu sama sebou. Co ty na to?"zrzavá holka hned promluvila. "Je to totálně super, ale musíš mi vysvětlit. Jak to že umíš opravovat auta?" šibalsky jsem se na ní podívala. "Nooo, nevím jestli to je zrovna nejlepší na vysvětlování. Postupem času ti to řeknu."snad jí to nebude vadit. Podle jejího pohledu vůbec neřešila to že jí to neřeknu hned. Za což jsem ráda. "Liv slyšela jsem tvoje auto a upřímně jeho motor zní jako kdyby měl tuberu. Tak ho sem zavez." usmála se a hned vystřelila k autu. Já jsem se mezitím převlékla do tepláků a trička bratra. Sundala jsem ze sebe tu tunu make-upu a zase jsem to byla já. Vyšla jsem zpět před vrata, protože jsem chtěla navést Liv. Ale ona stále stála u auta. Jenže ne sama vedle ni stál ten kluk kterého jsem dnes srazila ve škole. No je fakt hezký. Ježiš na co zase myslím. Zatřásla jsem hlavou a rychle jsem došla k nim. Navzájem si něco vysvětlovali a to dost jasně. "Děje se něco?" a postavila se k autu. Oba se na mě prudce otočili."Sakra Katt. Ti si nás vyděsila." a opřela se rukou o auto. Podezíravě jsem se na ní podívala. Vůbec jsem nechápala."Sakra karotko od kdy znáš tuto holku?!!!" jen jsem čuměla s otevřenou pusou. "Liiiiiiii.....v?" vyjeveně jsem se na ni podívala. Ona se jen ušklíbla a otočila se na toho kluka. "Ty jsi vůl Christiane. Co jsem ti říkala o té přezdívce!" a praštila ho po hlavě. Já jsem vyprskla smíchy. Chris mě spařil pohledem a to mě ještě více rozesmálo. "Hej Liv nechceš mi říct odkud znáš tohoto hajzla, který tu předevčírem oxidoval s Graysonem Jonesem?!!" a opřela jsem se o kapotu auta. Tentokrát se vyjeveně koukala Karotka jak jí nazval Chris. "Doprdele Chrisi, řekla jsem ti ať ho konečně necháš na pokoji." jen se nevinně usmál a dodal. "Já si myslel, že jsi vzorná studentka a máš milé kamarádky šprtky a ty místo toho jsi za školou a k tomu ještě s drzou opravářkou aut." jen jsem se uchechtla, protože popsal mě v obou případech. "Hele sorry Liv, ale jestli mohu tak ti odvezu porche do hangáru a opravím, ok? Zatím si to tady vyřešte!" otevřela jsem dveře od řidiče a nasedla popojela s autem na hydraulický zvedák. Vystoupila jsem a otevřela kapotu. To co jsem viděla mě doslova překvapilo......
-------------------------------------
Ahoj :D mám tu pro Vás kapitolku, která je určená jako poděkování za 300 přečtení a skoro už 50 hvězdiček. To je úžasný nečekala jsem, že to vůbec někdo bude číst :D <3 Jsem ráda, že se někdo takový našel.
Nahoře je fotka Liv a tady fotka Chrise
Proto děkuji a doufám, že se líbí tato kapitolka
Vaše 93Koob
ČTEŠ
Vůně spáleného benzínu
RomanceJeden jediný den- změnil celý můj život. Měla jsem vše a teď nemám skoro nic. Přátele, rodinu, kluka ,svobodu no prostě nic. ..... Miluji vítr ve vlasech. Miluji představu volnosti. Miluji rychlost. Toto všechno mě spojuje a naplňuje- AUTA