It's just a bet Weasley (FF George Weasley)

14. Pohár tři kouzelníků

V knihovně jsem nikde Hermionu nenašla, tak jsem si sedla na místo u dveří, aby si mě všimla, až přijde. Za pár minut tu už byla.
,, Takže hotovo!" Zaradovaly jsme se.
,, Teď to už jen přednést před třídou." Začala jsem si balit věci.
,, Ty nejdeš?" Zeptala jsem se Hermiony.
,, Ne, ještě tu chvíli zůstanu."
,, Tak se uvidíme v pondělí." Řeknu a ona mi věnuje souhlasný úsměv.

Ráno mě probudily paprsky slunce které prosvítily okno. Anet ještě spala. Potichu jsem vstala. A po ranní hygieně jsem si šla zaběhat. Na trávě se ještě třpitily kapky rosy. Doběhla jsem až k jezeru. Vzala jsem bílí oblásek a hodila ho po hladině. 2x se odrazil.
,,Jde ti to."
,, Díky." Usměju se.
,, Nechci tě nějak ranit, ale George a Angelina." Nenechala jsem ho to dopovědět.
,, Já vím Frede."
,, Víš byl do ní zamilovaný už od prvního ročníku. A teď mu konečně dala šanci."
Bolelo to? Jo, bolelo.
,, Vím o té sázce."
,, Já vím."
,, Ale když jsem viděl v té třídě jak se na tebe kouká. Víš bylo to jiný. Na Angelinu se takhle ještě nedíval."
,, Proč mi to říkáš?" Nechápala jsem.
,, Nepochopila jsi to? Vyhrála jsi tu blbou sázku." Podivala jsem se na něj.
,, Já ji nevyhrála Frede..."
On se usmál. A obejmul mě.
,, Nevím čemu se směješ!"
,, Ale ničemu."
Vydali jsme se do hradu. U vchodu do velké síně jsme se rozdělili. A já šla k Cedrikovi. Měl mi ještě něco vysvětlit.

,, Jak šlo rande?" Zrovna pil a tak se zakuckal.
,, Ehm. Cože?"
,, To rande! Kdo je ta šťastná?" Zčervenal.
,, Cho."
,,Awww. Cho? Tak tu ti schvaluju. Je hezká a hodná." Asi se mu ulevilo, protože už nevypadal tak napjatě.
,, Prosím o pozornost!" Brumbál si vzal slovo. ,, Chci aby se všichni žáci dostavili dnes v 17 hodin sem do Velké síně. Bude probíhat losování z ohnivého poháru!... Můžete pokračovat v jídle. Dobrou chuť."

Celý den se všichni žáci sázeli a spekulovali o tom, kdo bude asi vybrán.
,, Co si o tom myslíš ty?" Zeptala se mě Anet na cestě do Prasinek.
,, Myslím, že je to celé padlé na hlavu. Vždyť je to sebevražda."
,, Ale tam jde o ten titul."
,, Právě proto je to padlé na hlavu."
V Prasinkách jsme si daly máslový ležák a skočily si pro pár sladkostí do Medového ráje.

Když jsme přišli do velké síně už tam byla většina lidí.
Po chvíli vstal Brumbál a začalo losování. Místnosti se rozzářilo světlo a vyletěl první papírek se soutěžícím.
,, Viktor Krum!" Další ,, Fleur Delacour!" Teď měl být vybrán někdo z naší školy. ,, Cedrik Diggory!"
,,Cedriku!" Podívala jsem se na něj. Byl šťastný. Ale já ani ne. Nechtěla jsem aby si nějak ublížil.
Všichni tři si stoupli k Brumbálovi. Já vstala a odešla. Šla jsem rovnou na pokoj.

,, Proč jsi odešla? Hledala jsem tě!" Ptala se Anet jakmile přišla do pokoje.
,, Kvůli Cedrikovi. Nechci aby se mu tam něco stalo."
,, A co teprve Harrymu. Cedrik už má proškolení potřebnými kouzly, ale Harry?"
,, Počkej! Harry? Vždyť mu ještě ani nebylo 17." Posadila jsem se na postel. Tak tohle mě zajímalo.
,, No právě. Jak se mu asi povedlo tam hodit své jméno. Víš co se prý stalo dvojčatům, když se o to pokoušeli?"
,, Jo slyšela jsem."
,, A bude i zimní ples!"
,, Ples?!"
,, Jo ples, slyšíš správně. Zítra máme hodinu tance s Prýtovou."
,, To jako budeme muset tančit?" Anet se posadila vedle mě.
,, Už to tak vypadá."