It's just a bet Weasley (FF George Weasley)

6. Mám tě rád

Tam potkám Cedrika sedícího v křesle. Byl zamyšlený a vypadal sklamaně.
Šla jsem k němu.
,, Děje se něco?" Zeptám se starostlivě.
Podívá se na mě.
,, Co se stalo Cede? Mě to můžeš říct. To víš."
,, Musím s tebou mluvit, ale tady ne." Řekne mi.
,, Dobře, vydrž chvíli jen si vezmu knihy co chci vrátit do knihovny a můžeme tam zajít spolu."
V pokoji sem sebrala knihy. Rychle jsem přez sebe hodila svetr.

Došli jsme do knihovny. Bylo tu skoro hrobové ticho. U jednoho stolku sedělo pár havraspárských studentů. Zabočili jsme k zadním poličkám a já vracela knihy na svá místa.
,,Tak povídej." Podívám se na Cedrika, který mě pozoruje.
,, Chtěl jsem ti to říct už dřív, ale byla jsi na tom špatně.." opřel se o kraj police s knihami. Zahleděl se do zeme.
,, Ano a ty jsi mi pomohl se z toho dostat. Tak teď tu jsem já pro tebe." Povzbudím ho. Vytáhl z poličky jednu knihu a začal v ní listovat.
,, Mám tě rád." Vypadlo z něj janednou. Trochu mě to zmátlo.
,, To já tebe taky, jsi můj nejlepší přítel." Přijdu k němu blíž a položím mu ruku na rameno. Ublíženě se na mě zakouká. A po chvíli ticha znovu promluví.
,,No právě, víš já nechci být jen kamarád.... Mám tě rád víc než kamarádsky."
Vyhrkne na mě. A já jen stuhnu a zírám na něj. Svou ruku jsem stáhla zpátky k sobě. A on pokračuje.
,, Vždy ses mi líbila, ale všem jsi dávala jasně najevo, že nikoho nechceš a teď ..."
Přerušil náš oční kontakt a zadíval se někam za mě.
,, Teď jsi se začala bavit s Georgem."
,, S Georgem je to jen sazka." Stopnu ho. A on mi zase věnuje pozornost.
,, Ale co když se do něj zamiluješ?"
,, To se nestane." Řeknu sklesle. Cítím přitom knedlík v krku.
V tom se u nás objeví knihovnice a pošle nás pryč, že už zavírá.
Mlčky jdeme chodbami hradu směrem do naší koleje. Panuje tu hrozné napětí.
,, Nevěděla jsem co ke mě cítíš." Přeruším ticho. On však nic neodpovídá a pokračuje dál.
,, Ty víš, že já na vztahy nejsem. Teď už ne." Pokračuju.
,, Ale George.." nenechám ho dokončit větu.
,, Je to jen sázka jasný! Měli byste to všichni už konečně pochopit!" Zvýším na něj hlas a přidám do kroku. Po chvili se i rozběhnu. Nechávám ho za sebou. Na sud zaklepu správné heslo a už běžím do pokoje. Anet už naštěstí spí.
Udělám večerní hygienu. A jdu spát.
Nejde mi usnout. Celý den se mi pořád promítá v hlavě. Ale nakonec usnu.

Další den skoro nevycházím z pokoje. Dodělávám si úkoly. Čtu si. Nebo si povídáme s Anet. Naštěstí jí asi Cedrik o včerejšku nic neřekl.
Je tu už večer. Všichni jak se zdá už spali. Já ještě nebyla vůbec unavená.
Tak vstanu, vezmu si svetr a pomaličku se vyplížím do tajuplných chodeb školy.
Snažím se být opatrná, aby mě nikdo neviděl. Vylezu na astronomickou věž. Pro mé překvapení tu už někdo je.