It's just a bet Weasley (FF George Weasley)

29. Protože...

,,Musím s tebou mluvit! Teď!" Vstala jsem. Vzala ho za ruku a nic neříkajíc ho táhla hlavní chodbou. Nevěděla jsem kam vůbec jdu. Šla jsem prostě co nejdál od lidí.
,, Kam mě to táhneš?" Zastavila jsem se a zhluboka se nadechla.
,, Už nikam." Stáli jsme na konci dlouhé chodby a nikdo tu poblíž nebyl.
,, A cos mi tak důležitého chtěla?"
,, Co jste s Georgem řešili za ' bratrovský záležitosti' " zeptala jsem se.
Fred se na me podíval a úsměv z tváře mu spadl.
,, Proč se ptáš, když už to víš?"
Jak ví že to vím? George mi to snad řekl? Ne,to si nemyslím.
,, J-jak víš, že to vím?"
Vykoktala jsem ze sebe.
,, Nejsem zas tak hloupý víš?"
,, Tak mi vysvětli co to mělo znamenat?"
Chtěla jsem to vědět. Potřebovala jsem odpověď.
,, Víš... Ono není zrovna lehké tě s ním pořád vídat."
,, Takže to myslíš vážně? Není to nějaký žert?"
,, To že se mi líbíš?" Podívala jsem se mu do očí a kývla.
,, Ne, není to žert! Vážně se mi líbíš. Jsi jiná než ostatní dívky."
,,Jak to myslíš?"
,, Jsi vtipná a pro každou špatnost. Vždy když jsem s tebou cítím se živý jako nikdy!"
,, Děláš si legraci?"
,, To myslíš vážně?" Zeptal se udiveně.
,, Nikdy takhle nemluvíš! Nějak mi to nesedí."
,, Taky jsi to slyšela poprvé a naposled!"
Nejspíš se urazil.
,, Frede.... Jsi můj nejlepší přítel! Nechci o tohle přátelství přijít. Jsi pro mě velice důležitý. Nechci to riskovat nějakým vztahem, který by stejně nedopadl."
Udiveně mě pozoroval a pak promluvil.
,, Jak to můžeš vědět?"
Chytila jsem ho za ruku a podivala se na něj.
,, Protože tě miluju Frede. Ale ne tak jako George. Do něj jsem zamilovaná. A vím že kdyby jsme se s ním někdy rozešli, pořád bych ho sice měla nějakým způsobem ráda, ale už by to nebylo nikdy jako před tím." Zhluboka se nadechl a bloudil pohledem po chodbě. Takže jsem to dořekla
,,... Takže do tebe se zamilovat nemůžu, nechci riskovat to co spolu máme. A vím že to nějak zvládneš a uvědomíš si, že je to takhle lepší."
Pustila jsem jeho ruku a nechala ho tam stát zatím co jsem se vracela zpět do velké síně.

,, Tak jak to šlo?" Zeptal se George když jsem si sedla vedle něj.
,, Myslím že potřebuje čas." Řekla jsem a nandala si na talíř rýži s masem.
S Georgem jsme si povídali a po chvíli se k nám přidal i Lee.
Fred už se na večeři neukázal.
Když jsme odcházeli vzpomněla jsem si, že Fred vlastně nejedl.
,, Zlati? Nechceš vzít něco Fredovi? On nejedl." George se na mě s úsměvem podíval a zeptal se jestli mu to nechci donést já. Trochu mě to vykolejilo, ale nakonec jsem souhlasila.

Zaklepala jsem na dveře pokoje Weasleyovic dvojčat.
Nikdo se neozíval. Tak jsem to zkusila znovu.
George tu se mnou nebyl. Chtěl ještě něco vyřešit s Oliverem, tak jsem je nechala ve společenské místnosti a šla sem sama.
,, Frede to jsem já! Clare!" Zvýšila jsem hlas, ale pořád nic.
Tak jsem otevřela. Porozhlédla jsem se po pokoji, ale nikdo tu nebyl. Položila jsem talíř s jídlem na jeden z nočních stolků a odešla.
,,Co jsi tam hledala? George je dole!" Zastavil mě hlas. Když jsem odcházela byla jsem myšlenkami jinde, takže jsem si Freda na chodbě nevšimla.
,, Donesla jsem ti něco k snědku. Nevrátil ses na večeři."
,, Potřeboval jsem si to promyslet."
,, A na co jsi přišel?" Ptala jsem se.
,, Že by nám s Georgem chyběl někdo na pokusy."
Vykulila jsem na něj oči.
,, Cože?! Na pokusy"
,, Jo! Chceme si Georgem vyzkoušet pár kouzel a potřebujeme parťáka!"
Nechápala jsem jestli ty pokusy chtějí zkoušet na mě, nebo kam tím mířil.
,, Jen chci říct, že taková kamarádka jako jsi ty se mi bude ještě hodit."
Přiběhla jsem k němu blíž a pořádně ho objala.
Byla jsem rada, že jsme přátelé.

Zase se omlouvám za případné chyby.
🖤