It's just a bet Weasley (FF George Weasley)

27. Hádka

Pohled George:

,, Co se tak fintíš?" Ozvalo se za mnou.
,, Za chvíli mám rande s Clare!" Fred vstal a chtěl odejít.
,, Co ti pořád je?" Vytáčelo mě jeho chování poslední dobou.
,, Takže je to oficiální jo? Teď spolu chodíte?" Tohle nebyla odpověď kterou jsem čekal. Otočil jsem se na něj.
,, Ty žárlíš!" Zarazil se. Díval se všude možně, hlavně aby se vyhl mému pohledu.
Přišel jsem k němu blíž a konečně se na mě zase podíval.
,, Jasně, určitě na tebe žárlím!" Řekl ironicky.
,, Takže k ní nic necítíš, ne?"
,, A i kdyby, tak co se změní? Nic!"
Zvýšil na mě hlas. Zarazil jsem se a poodešel od něj.
,, Vždyť bys jí jenom ublížil! Jako každé." Hodil po mě vražednej pohled.
,, Clare bych neublížil! Jí bych nikdy neublížil." Řekl teď trochu zklamaně.
,, Vážně? A myslíš si, že jí neubližuje, když se jí celé dny vyhýbáš?" To ho zarazilo ještě víc.
,, To já ale nechtěl. Jen vás nechci vidět spolu!"
On nás nechce vidět spolu? No páni. Tak tohle je vážný.
,, A co chceš abych udělal? Vykašlal se na ni jen proto, že ty seš do ní zakoukanej taky?! A co by bylo pak ? Začal by sis ní ty? A jak dlouho by to trvalo? Týden? Možná měsíc? Dokud by tě nepřestala bavit?!"
,, To si přehnal Georgi!"  Fred se proti mě napřáhl a chtěl mě praštit. Naštěstí nám do pokoje vešel Lee.
,, Frede máš tam..." Zarazil se. A prohlédl si nás. Fred už ruku stáhl a vylekaně se díval na Leea.
,, Co se to tu děje ?"
,, Nic! Nic se neděje. Cos potřeboval?"
Zeptal se ho Fred.
,, Jen že na tebe čeká jedna blondýnka." Odpověděl.
,, Jo, už jdu." Tak tohle mě vytočilo.
Lee odešel. Fred už chtěl taky, ale stoupl jsem mu do dveří, takže nemohl projít.
,, Takže to byly zase jenom kecy, že?"
,, Georgi. Nech mě na pokoji." Bouchl mě ramenem a odešel pryč.

Rychle jsem se dochystal. A chtěl jít. Měl jsem už 10 minut zpoždění.
Nakonec jsem ale nešel. Sedl jsem si na na postel a přemýšlel. Nevěděl jsem co mám dělat. Vykašlat se na ní nemůžu. Miluju ji. Ale zase nechci ubližovat Fredovi.  Pokud to co říkal byla pravda. Ikdyž jsem byl na pochybách. Teď byl totiž někde pryč s jakousi blondýnkou. Nechci se rozhádat s bratrem kvůli holce. Ale zase nechci kvůli němu přijít o Clare.
Nakonec jsem vstal a odešel.
Šel jsem k bráně, kde jsme byli domluvení, že se potkáme.
Nebyla tam. Koukl jsem na hodinky a bylo už pozdě. Nedivil jsem se, že nepočkala. Byla zima. Vážně mrzlo. Chvíli jsem tam postával. Nejspíš jsem čekal, že se tu objeví. Nebo jsem jen potřeboval vychladnout. Stejně jsem nevěděl, jestli bych to rande zvládl s chladnou hlavou.
Rozešel jsem se zpět do hradu a rozhodl se Clare najít. Chtěl jsem se jí omluvit a vysvětlit jí to. Jak jsem procházel l chodbami hradu přemýšlel jsem, jestli jí říct o tom co se stalo s Fredem.

Cestou k Mrzimorské koleji jsem potkal Cedrika, který mi řekl, že na koleji není. Tak jsem se rozhodl jít do velké síně. Tam taky nebyla. Ani na astronomické věži nebo v knihovně. Zbývalo jen jedno místo. Kuchyně.
Teď mi vážně chyběl Pobertův plánek.
Z dálky jsem už slyšel její hlas a jak se směje, konečně jsem ji našel.
Seděla na schodech s její kamarádkou a pily horkou čokoládu, která provoněla půlku chodby.
,, Clare?!" Řekl jsem. Natož jejich smích ustál a Clare mě propalovala pohledem. Hned jsem věděl, že následující konverzace nebude moc příjemná.

Omlouvám se za zpoždění
Myslíte, že by měl George říct Clare co se doopravdy stalo?

🖤