It's just a bet Weasley (FF George Weasley)

16. Filtch ²

Tento týden v pátek je štědrý den, tudíž i ples. Profesor Brumbál nám dal tento týden volno. Už jsem se moc těšila. Po obědě jdeme s Anet vybírat šaty do Prasinek. A jestli se ptáte co George? Tak toho jsem poslední týdny neviděla. Od hovoru na tribuně se mi vyhýbá. Narozdíl od toho jsem se dost sblížila s Fredem. Poslední dobou na mě totiž nikdo nemá čas. Anet začla chodit s Olim, Ced má Cho a navíc se připravuje na turnaj. A když je George někde s Angelinou, Fred si mě vždy najde ( netuším jak to dělá) a vyvádíme všelijaké hlouposti jako malé děti.

Právě teď stojím před obrazem buclaté dámy a čekám na něj.
Obraz se otevřel a vyšel Fred.
,, Ahoj! Přemýšlela jsem a ..." Za Fredem se objevil George. ,, Georgi!" Vypadlo ze mě.
,, Ahoj." Řekl a obešel mě. Ani se na mě nepodíval.
,, Georgi počkej!" Zastavil se, ale neotočil.
,, Minutku." Špitla jsem Fredovi a dohnala George.
,, Proč se mi vyhýbáš?" Konečně se na mě podíval.
,, Nevyhýbám. A teď už musím!" Otočil se a odkráčel.
Fred za mnou přišel.
,, Myslím, že tu někdo potřebuje spravit náladu!" Se slzami v očích jsem ho objala.
,, Nemůžeš si to tak brát."
,, Frede já nevím co mám dělat." Odtáhla jsem se od něj a vydala se po schodech dolů.
,, Co kdybys mu řekla pravdu? Že to byl on!"
,, To ja přece nemůžu!"
,, Je to jen blbá sázka. To je pro tebe důležitější vyhrát, než mýt kamaráda?"
,, O tu sázku nejde. Mám strach, že mi neodpustí, když zjistí že jsem mu lhala." Řeknu pochmurně.
,, Ale jo. On by ti odpustil! Máš to co jsem chtěl?" Změnil téma a já mu za to byla vděčná.

,, Přesně jak sis přál!" S Fredem jsme vyrobili mnoholičný lektvar a chtěli si vystřelit z Filche. Z kapsy jsem vytáhla konzervu kočičího žrádla a podala mu ji.
,, Perfektní! Teď jen najít paní Norrisovou."
,, Támhle je!" Žďuchla jsem do mého spolupachatele.
Na misku jsem vysypala konzervu a Fred do ní zamýchal lektvar.
,, Snad to nijak nezmutuje s tou konzervou."
,, To se pozná. Pojď!" Běželi jsme se schovat za roh a pozorovali, jak paní Norrisová přibíhá k misce a za ní se po chvíli z kabinetu vynořil Filch. Během pár sekund před náma stáli dva školníci. S Fredem jsme se rozběhli k velké síni na oběd. Takhle jsem se dlouho nenasmála.

,, Pojď si sednout se mnou." Řekl mezitím co se snažil popadnout dech. Jen jsem kývla a vydali jsme se k Nebelvírskému stolu. Sedla jsem si vedle Freda. Za chvíli se vedle mě objevila Angelina.
,, Ehm. To je moje místo! A nejsi ty náhodou Mrzimor?!" Propalovala mě pohledem.
,, Náhodou jo, a Fred mě sem pozval. Takže si budeš muset najít jiné místo."
,, Frede?!" Střelila po něm.
,, Pozval jsem ji." Pokrčil rameny. A usmáli jsme se na sebe. Úsměv mi spadl jakmile si před nás sedl George. Nic neřekl. Prostě si sedl a nandal si oběd.
,, Kam jsi předtím zmizel?" Navázal konverzaci Fred.
,, S Angelinou kupovat šaty." Odpověděl a přehraboval se v jídle.
,, Co ste měli na práci vy dva?" Zeptal se a mě na hrudi zahřálo teplo. V tom vběhnul do síně Filch po čtyřech a mířil si to k profesorskému stolu. A za nim se ozívalo ,, Pomoc! Pomoc! Paní Norrisová! " A v tom se z chodby vynořil další Filch.
Celá síň se zalila šepotem a smíchem žáků. Já a Fred jsme se na sebe vítězně podívali. A začaly se smíchy popadat za břicho.
,, Vy dva?" Zeptal se George. A my jen přikývli.
,, Kdo je za to zodpovědný?!" Ozvalo se přez celou místnost. A velká síň stichla.
Nikdo neodpověděl.
,, Já si zjistím kdo to byl!" Zvýšila hlas profesorka McGonagallová.
Po obědě jsem šla rychle do pokoje a připravila se do Prasinek.