23. Praskání krbu

895 44 6
                                    

Přišla jsem ke společenské místnosti. Vykoukla jsem z rohu, abych viděla který z nich tam je. Stál tam opřený o pohovku. Nervózně podupával nohou. Nikdo jiný tu nebyl. Porozhlédl se po místnosti. Rychle jsem se schovala a slyšela kroky. Znovu jsem se tam podívala. Odcházel. Vyběhla jsem z pozarohu.
,, Ty někam jdeš?" Zastavil se a otočil se na mě.
,, Myslel jsem, že už se neukážeš." Smutně se na mě podíval a pokusil se o úsměv.
,, Ale už tu jsem." Taky jsem se pousmála.
Chvíli jsme na sebe jen koukali. Přišla jsem k němu blíž. Zkřížila jsem si ruce na prsou a čekala co řekne.
,, Takže?" Řekla jsem, když nic nepovídal.
,, Vážně to pro tebe nic neznamenalo?" Pořád si hrál s prsty nebo lemem rukávu. Díval se do krbu ve kterém pomalu vyhasínalo.
,, Georgi..." Nevěděla jsem co na to říct. Znovu se na mě podíval. Vypadal smutně.
,, Potřebuju to vědět. Řekni mi, že ten polibek nic neznamenal a já tě nechám být. Ale jestli něco znamenal... Tak..." Znovu se podíval někam jinam.
,, Tak?"
,, Tak bych byl ten nejšťastnější čaroděj na světě." To řekl tak tiše, že jsem ho skoro neslyšela.
,, Cože?" Chtěla jsem aby to řekl více na hlas.
,, Ale nic." Povzdychl si. ,, Neřeš to." A už zase chtěl odejít. Chytila jsem ho za ruku.
Zmateně se na mě podíval a než stačil něco říct objímala jsem ho. Pevně kolem pasu. Byl to úžasný pocit. Plný lásky a bezpečí.
,, Clare?" Zašeptal. Podívala jsem se na něj.
,, To víš, že to pro mě něco znamenalo!" Objal mě a málem rozmačkal. Zabořil hlavu do mých vlasů a já věděla, že se mu na obličeji vytvořil zářivý úsměv.
Odtáhla jsem se a posadila se na pohovku.
,, A co Angelina?" Zhluboka se nadechl a odpověděl.
,, To skončilo." Lehl si na pohovku ke mě a hlavu si položil mně do klína.
Už jsem se o ní nechtěla bavit. Tak jsem si začala hrát s jeho zářivými zrzavými vlasy. Pomalu se mu zavíraly oči, tak jsem přestala.
,, Děje se něco?" Zeptal se polekaně.
,, Ne, pročpak?"
Ublíženě na mě koukl.
,, Tak proč jsi přestala?" Pousmála jsem se a začala si znovu hrát s jeho vlasy, byly tak jemné. Zavrněl jako kotě a s úsměvem usnul.
Já už také zavírala oči. Chvílemi byl slyšet smích dívek z naší ložnice, který doplňovalo praskání posledních polínek dřeva. Byly slyšet i kapky deště, které doprovázely sněhové vločky, dopadající na okno. Dokonalý večer. Přemýšlela jsem nad tím. Sedím na pohovce a v klíně mi podřizuje George Weasley.
Nechtěla jsem aby tohle někdy skončilo.

Ráno jsem se probudila a ležela na pohovce ve společenské místnosti v objetí George Weasleyho. Ten ještě spal. Vlasy mu padaly do tváře a on spokojeně oddychoval. Začalo svítat. Musela jsem ho vzbudit. Dala jsem mu pusu na nos. Usmál se a já taky. Červánky už prosvicovaly místnost a dodávaly tak jeho vlasům ohnivou barvu.
,, Dobré ráno." Zamumlal, ale oči neotevřel.
,, Dobré." Položila jsem si hlavu na jeho hruď a obejmula ho pevněji. Políbil mě do vlasů. Koukla jsem na něj a špitla
,, Musíme vstávat." Zamračil se a nesouhlasně zavrtěl hlavou. Chtěla jsem se posadit, ale nepustil mě.
,, Ještě 5 minut." Kňoural.
,, Ani náhodou! Padej do svého pokoje. Fred se bude vyptávat kde jsi byl." Konečně otevřel oči.
Zabručel jak medvěd, když se protahoval a odpověděl.
,, Aby ten tam vůbec byl." Nechápavě jsem se na něj podívala.
,, Poslední dobou se chová divně."
,,Jak jako divně?"
,, Doufám že se nám nezamiloval. Víš pořád se tak přitrouble usmívá, nebo si pobrukuje zamilovaný mudlovský písničky." Vysvětlil mi.
,, Páni. Že by se Fred opravdu zamiloval?"
Neodpověděl mi. Když jsem se na něj znovu podívala, už byl zase v polospánku.
,, Hej!" Zvýšila jsem hlas a shodila ho z postele.
,, Au!" Chytl se za hlavu. ,, Tos nemusela."
,, Ale musela. Jinak bys tu ležel do oběda a co bych řekla prefektům?!" Postavil se.
,, Pravdu?" Usmál se šibalsky.
,, Padej." Pobídla jsem ho laškovně.
Přišel ke mě blíž a políbil mě na čelo. Poté se otočil a zmizel v chodbách.


🖤

It's just a bet Weasley (FF George Weasley)Kde žijí příběhy. Začni objevovat