He changed my life.

27. část - Goodbye

"Musím to zkusit" zašeptala a z mých očí sjela pohledem na moje rty. Srdce se mi rozbušilo a nezmohl jsem se na odpověď. Jen jsem přikývl a ona se přiblížila,sedla si na moje nohy a jednu ruku mi položila na tvář a druhou na rameno. Zrychleně dýchala a já jsem cítil její horký dech na své pokožce. Projela mnou vlna tepla a chytl jsem jí za boky. Ona se přiblížila ještě víc a spojila naše rty.

Pohled Emmy

Nevěděla jsem jak se mám cítí a už vůbec né co mám v tu chvíli udělat nebo říct. Seděla jsem mu na nohou a koukala jsem mu do očí. Právě jsem ho po strašné době políbila a ani nevím jestli to bylo správné nebo ne. Jsem ještě víc zmatená než jsem byla předtím.

Vítr mi rozfoukával vlasy a já jsem nebyla schopná se začít soustředit. Oba dva jsme jen mlčeli, nikdo neřekl jediné slovo. Byla jsem nervózní víc a víc, myslela jsem, že se mi zastaví srdce. Najednou se Justin podíval do země a já pochopila jednu věc. Nevzpoměl si, nic mu to nedalo. Myslela jsem, že by to mohlo něco změnit ale asi jsme se spletla. Vyzkoušet jsem to ale musela. 

"Promiň" nakonec jsem se odhodlala promluvit. Posadila jsem se zpátky vedle něj na deku a snažila jsem se nenavázat s ním oční kontakt. Neodpovídal.. Věděla jsem, že odtamtud musím zmizet. "Já už asi půjdu.." zašeptala jsem.

"Jestli chceš zítra můžeme ještě někam zajít ale potom už nemůžu" hlas se mi třásl a já jsem se snažila uklidnit, marně. "Jakto?" konečně promluvil. "No, pozítří musím do studia.. a .. pak odjíždím" poslední dvě slova jsem zašeptala ale moc dobře jsem věděla, že to všechno slyšel. "Aha" šeptl. Nic jiného neřekl, jen se mírně pousmál a já jsem začala uklízet věci. Pomohl mi všechno uklidit a pak jsme se rozloučili.

Bylo to tak hrozně zvláštní, nevím jaký mám z toho mít pocit. A co je nejhorší, jedna věc mi došla.. Co budu dělat, když si nevzpomene a já pro něj už navždycky budu cizí? Jediné co pro něj budu, bude vpomínka na nemocnici. Tohle nechci.. Nechci být bez něj ale ani nechci aby se kvůli mě trápil. 

Než jsem došla domů začalo se stmívat. Rychle jsem vyběhla schody a zavřela jsem se do pokoje. Nějak jsem to všechno přestávala chápat, to věčně přemýšlení co by kdyby.. mě už dost vyčerpalo. Hned jak jsem si lehla do postele tak jsem usnula. 

*DRUHÝ DEN*

Vzbudilo mě sluníčko, otevřela jsem oči a hned jsem si všimla otevřeného okna a snídaně na stole. Pousmála jsem se a hned se podsadila na postel. Vzala jsem si tác s jídlem a začala jsem snídat. 

Seběhla jsem schody a položila tác na linku. Přešla jsem na zahradu a shodila jsem ze sebe šaty pod které jsem si vzala plavky. Bez jediného zaváhání jsem skočila do bazénu a užívala si ten pocit. Po chvíli mě vyrušil táta. "Ahoj" vyšel z velkých prosklených dveří, které vedou přímo na zahradu. "Ahoj" pousmála jsem se a pomalu jsem vylezla z bazénu. "Dneska večer potřebuju aby jsi se mnou šla na jeden večírek" pousmál se. "Jo jasně.." začala jsem utírat do ručníku. "Kam? A v kolik?" usmála jsem se a lehla jsem si na lehátko u bazénu. "Teď jdu ještě do práce, takže nějak okolo půl sedmé tě tady vyzvednu, jestli chceš dojeď si koupit nějaké šaty. Pojedeme do centra, bude tam spousta známých lidí a mých kolegů a taky tam bude jeden hlavní člověk díky, kterému budeš mít vlastní desku" usmál se. "Super" vypískla jsem. Po dlouhé době jsem byla šťastná o tomhle jsem snila celý svůj život. "Tak večer" zamával mi a odešel k autu. Viděla jsem jak mu Raul - jeho řidič - otevřel dveře a sám nasedl na místo řidiče.

Po chvíli odpočinku u bazénu jsem si pobrala věci a šla do pokoje. Dala jsem si sprchu a jen v ručníku jsem se posadila na postel. Vzala jsem si mobil na kterém mi svítila nová zpráva.. od Justina : "Ahoj, dneska nemůžu je mi to líto. Mamka zítra odjíždí takže musím být s ní. Ozveš se až přijedeš? - J" zjistila jsem, že mi ta zpráva přišla už brzo ráno, jen jsem se ještě nekoukala na mobil. Chvíli jsem váhala co odepsat a nakonec jsem napsala jednoduchou odpověď : "To je v pohodě. Jasně, dám vědět. - E" Zprávu jsem odeslala a mobil jsem hodila na postel, seběhla jsem dolů na oběd a pak jsem měla v plánu jít nakupovat. Zavolala jsem Demi, která se mnou půjde.

Myslela jsem si, že tenhle den bude po dlouhé době normální to jsem ale ještě nevěděla, co se stane večer... 

------------------------------------------------------------

- Takže, tohle je jeden z posledních dílů. Můžete čekat ještě tak max. 3 díly a bude konec.. Konec první série.. Nemám tušení kdy začnu psát tu další ale určitě bude:))