He changed my life.

Takže na začátek chci jenom říct, že budu moc ráda když to bude někdo číst. :) Psaní mě dost baví a s touhle story si dám daleko víc práce než s čímkoliv co jsem kdy psala/píšu protože tenhle nápad mám v hlavě už celkem dlouho jenom jsem nevěděla jak na to:) Budu moc ráda za každý komentář, votes, všechno:) Doufám, že se bude líbit:)

Jsem jenom obyčejná 18ti letá holka - Emma Jenkins-ová - to si myslím já. Ostatní mě ale vidí úplně jinak. Vídí holku která má tátu milionáře a úžasný, luxusní život, to ale není pravda. Možná mám peníze, můžu si koupit co jen chci, to je sice fajn ale šťastnou mě to neudělá, tedy aspoň né na moc dlouho. Ve svých 18ti bych měla chodit po klubech, bavit se s kamarádama nebo mít třeba kluka ale já? Já jenom sedím zavřená doma, ani do normální školy chodit nemůžu. Jsem Jenkins-ová a to je jako kdyby mi to rovnou dávalo nálepku ''Nenormální'' . Nemůžu žít normální život. Radši bych teď byla chudá, žila s mámou někde na předměstí a chodila do školy, chodila ven, bavila se jako normální lidi v mém věku. Brání mi v tom ale pár 'drobností' mamka umřela už při porodu, takže jí znám jenom z fotek, tátu mám sice moc ráda ale je pořád v práci nebo někde na cestách a mě tu nechává jenom s ochrankou a do nedávna ještě s chůvou. Naštěstí sem ho přesvědčila, že to už vážně není potřeba.

Bydlíme v Londýně, kousek od centra. To je asi to jediný co miluju na svém životě, to kde bydlím. Mám ráda ty ulice i ten déšt, všechno. Moje nejoblíbenější část dne je, když si zalezu do postele a čtu si. Říkám si jaké by to asi bylo? Být jako ty holky v knížkách. To se asi nikdy nedozvím. Možná se teď ptáte proč si stěžuju, vždyť musím mít spoustu kamarádů už jenom kvůli tomu kdo je můj táta. Robert Jenkins, jeden z nejslavnějších producentů na světě ale to je mi k ničemu. Kamarády nemám a nikdy jsem žádné neměla. Je tu pár lidí, kteří se tak tváří ale kamarádi to fakt nejsou. Nejhorší je, že se tu pořád někdo střídá. Ochranka je nová snad každý měsíc, hospodyně taky, snad jenom kuchařka je tu pořád stejná. Ale dost o mě teď si poslechněte jak se to všechno změnilo...