He changed my life.

část třetí

(Pohled Justina)

Po obědě jsem šel dolu za Emmou. ''V kolik chceš jet?" zeptal jsem se. ''Tak něco po 6" usmala se. ''Dobře takže v 6 v hale?" usmal jsem se a otočil se. ''Jo'' otočil jsem se a chtěl jít ''nechces se přidat?" ''co kdybych se topila?" zasmála se. ''No, dobře. Jdu si pro plavky. Hned jsem tu'' usmál jsem se na ní a zmizel jsem v domě.

Večer

(Pohled Emmy)

Seběhla jsem schody a Justin už na mě čekal. ''Tak můžeme?" usmál se. Musím říct, že mu to slušelo. Bylo to jako kdyby tam stal někdo jiný, jiný Justin než ten, kterého znám. Musela jsem se pousmát. ''Co je?" přerušil moje myšlenky. ''Nic, jen ti to takhle sluší'' usmala jsem se a nasedla do auta. ''Vedle tebe jsem ale jak žabák'' zasmál se. ''Ale ze žabáka je vždycky nakonec princ'' vyplázla jsem na něj jazyk a oba jsme se začali hrozně smát.

Asi po hodině jsme dojeli na místo. Zastavili jsme před obrovským domem, který patřil Brownům. Vystoupila jsem a společně s Justinem jsme vešli do domu. ''Ahoj, Emmo. Rád tě vidím'' usmal se ma mě pan Brown hned u vchodu. ''Dobrý den. Nevim jestli vám dal táta vědět, ale musel odjet kvůli prací tak jsem přišla místo něj.'' oplatila jsem mu úsměv.

Pan Brown mě zná už od mala, je dlouholetý kamarád a společník mého otce. Než jsme se odstěhovali do Londýna tak jsme byli sousedi. Brownovi maji dceru Hannu o rok mladší než jsem já ale nikdy jsme si moc nerozuměli. Ona patři k těm holkam co nejvíc času tráví na kosmetice, u stylistů a na nechybí na žádné párty. To není nic pro mne.

''Jo, volal mi. Doufám, že tě to tu nebude nudit. Když budeš chtít jdi ven do altanku, vždyť to tam znáš. Tam nikdo nebude.'' pousmal se na mě pan Brown a chystal se odejit. ''Rad sem te viděl'' pohladil mě po rameni. ''Já vas taky'' usmala jsem se a pan Brown zmizel.

Chvíli jsme se bavila a par lidma, kteří pracuji s tatou nebo tak. Pila jsem džus a už me to budilo. Musím tu ale být aspoň ještě hodinu. ''Jdeme do toho altanku? Ukazu ti to tam.'' usmala jsem se na Justina. ''Jasne jdeme'' usmal se a já ho vedla ven na zahradu, okolo bazénu az k altanku. ''Tak tady by se mi taky líbilo'' řekl . ''chodila jsem tu když jsem byla malá'' usmala jsem se.

''A když mi bylo 10 tak jsme se odstehovali kvůli tatovi a jeho prací, ale jsem ráda mám to tam ráda. Jediné co mi tam chybí je tohle" ukázala jsem kolem sebe na altánek. ''To by mi taky chybělo'' usmal se ''a jak se ti líbí tahle práce?" zeptala jsem se ''jo, líbí'' usmal se. Povídali jsme si skoro hodinu o všem možném.

''Moje druhé jméno je Drew'' pousmal se. ''To se mi líbí'' usmala jsem se ''já jsem Jane druhým jménem.'' zaksichtila jsem se. ''Můžu ti něco říct?" vypadlo ze mě. ''Jasné'' nejistě se na me pousmal. ''No, vlastně si můj jediný kamarád. Mas mi dělat ochranku ale já se spíš cítím jako by jsme byli venku jako dva normální lidi a prostě si jen povídali'' usmala jsem se. ''To já taky'' pohladil me po tváři ''mám tu práci rád a tebe taky.''

(Pohled Justina)

''Mám tu práci rad a tebe taky'' co to sakra melu? To nemuzu. Jo Emma je krásná a hodná jen prostě já se ji nevyrovnam v ničem. Ona ma peníze, dobrou školu, všechno. A co mám já? Nic. Tuhle myšlenku musím pustit z hlavy a už si ji tam nikdy nepustit. Nesmim se do ni zamilovat, přišel bych o práci a zbylo by mi jen zlomené srdce. A nejsem tu kvůli holce ale úplně kvůli něčemu jinému.

''Pojedeme?'' zeptal jsem se než stačila odpovedet