I love YOU

1.

"... a žili spolu šťastně až do smrti." Přesně takhle končila většina knih a příběhů, které jsem četla. Je to takhle i ve skutečnosti? Budu si to taky pak moct říct?

Mí rodiče takové štěstí neměli. Rozvedli se, když mi bylo 7 let. Zato má babička s dědou to štěstí měli. Potkali se na střední škole, když děda nastoupil na střední, kde byla i má babička. Tehdy děda chtěl úplně jiné holky než byla babička.         
 
Babička byla ten typ člověka, který se dobře učil, měl dobré známky a nikde nechodil. Zato děda byl jejím pravým opakem. Populární kluk, kterého chtěla snad každá holka. A nedivila jsem se jim. Viděla jsem jeho fotky, když byl v mém věku a opravdu byl pěkný. Když mi o jejich minulosti babička vyprávěla, vůbec jsem nechápala, jak se mohli dát dohromady. A hlavně, jak spolu mohli vydržet až doteď.

,,Co tě přesně na babičce tehdy zaujalo?" zeptala jsem se dědy, protože na tuhle otázku mi zatím nikdy neodpověděl. Pokaždé nám do toho něco vlezlo a tak nemohl odpovědět. Jejich vztahem jsem byla opravdu moc zaujatá a vždycky jsem doufala, že mě něco takového v životě taky potká.

,,Babička nebyla jako ostatní holky totiž, broučku. Byla něčím opravdu zajímavá a jiná. Prostě odlišná. Doteď jsem nepřišel na to čím se od ostatních, tak moc lišila." odpověděl mi a viděla jsem, jak mu zářily oči, když o ní mluvil a celou dobu ji pozoroval a usmíval se na ni, když byla v kuchyni a připravovala večeři.

Podívala jsem se na hodinky a zjistila, že už budu muset jet domů. Ráda jsem trávila odpoledne u nich doma. Mají zde obrovskou knihovnu snad se všemi knihami. Nadšení z knih jsem zdědila právě po dědovi.

,,Už budu muset letět, dědo." ohlásila jsem, vstala a šla přímo k němu a dala mu pusu na líčko.

,,To nezůstaneš ani na večeři?" zavolala na mě babička přímo z kuchyně a já šla za ní. Zavrtěla jsem hlavou a obejmula ji. Usmála se na mě, dala mi pusu na líčko a poté mě po něm pohladila. Úsměv jsem ji oplatila.

Vzala jsem si své věci, u dveří jsem jim ještě rychle řekla ahoj a vyletěla jsem z jejich malého domku. U hlavních dveří na mě čekalo mé kolo, které už mám opravdu dlouho. Ještě předtím než jsem vyjela mi přišla esemeska od mámy, ať zajedu do obchodu a koupím nějaké věci. Pak už jsem vyjela.

Když jsem přijela domů, máma byla v kuchyni a čekala až ji přinesu věci z obchodu.

,,Tak jak bylo u babi a dědy?" zeptala se mě, když krájela zeleninu.

,,Jo, bylo fajn." odpověděla jsem ji a přitom si dělala úkoly do školy.

U večeře jsme pokaždé sledovali seriál Grey's Anatomy, který jsme obě milovaly. Když seriál skončil, zjistila jsem, že máma u něj usnula na gauči. Popadla jsem deku, přikryla ji a dala jí pusu na dobrou noc. Byla na ní znát únava z práce.

Během toho, jak jsem šla po schodech nahoru mi začal zvonit telefon a zjistila jsem, že mi volá Sandra. Sandra je má nejlepší kamarádka už od malička. V první třídě se se mnou nikdo bavit nechtěl, až na ni. Zažily jsme spolu toho opravdu hodně.

,,Čauky, krásko." řekla mi a přitom se usmívala. Ona byla z nás dvou ta víc populární a hlavně byla neskutečně krásná. Jenomže ona o sobě pořád pochybovala.

Během hovoru mi vyklopila spoustu nových drbů z celé naší školy. Volaly jsme spolu asi hodinu, potom jsme se rozloučily a já v klidu usnula.

Druhý den ráno jsem se vzbudila o půl sedmé a vyrazila jsem hned do koupelny. Potom jsem šla zpět do svého pokoje, kde jsem si spustila playlist na Spotify a šla si vybrat oblečení. Jelikož byl konec léta, bylo venku krásně a hlavně teplo. Proto jsem zvolila džíny a květovou halenku a k tomu bílý, propínací svetřík. Světle hnědé vlasy jsem sepnula na bocích sponkami a ještě si rychle nanesla na řasy řasenku.