"Tak jo, můžete jít domu" řekne teta a všichni začnou utíkat do šaten. "Čau bruneto" řekl Chris a já na něj musela ukázat prostředníček. "No co je? Já slušně se rozloučím a ty tohle?" Chytl se za hlavu. "Ježiš promiň chudinko" řeknu a hodím na něj ušklebek. Otočí se i s Danem a jdou do háje.
"Zítra se těš broskvičko." Vážně musel zase udělat ten obličej? To mu nedaruju "jojo, a ty se těš že tě zítra ztrapním" řekla jsem a vyplázla na něj jazyk. "Jestli to stihneš" dodal a už vypadnul.
S tetou jsem tam ještě zůstala a pomohla jí uklidit. "Znáte se den a už do sebe šijete" řekla teta a já se musela zasmát. "On si začal. A dobře víš že si věci nenechám líbit" řeknu a v tom se obě zasmějeme.
"To máš pravdu. Ale až si budete dělat cokoliv, tak si neubližte." Prosí mě teta a já jí to slíbím.
"Já už půjdu této. Ahoj" s úsměvem na tváři ji obejmu. "Ahoj broskvičko." Rozloučily jsme se a já šla na metro. Mám hrozné štěstí že mám takovou tetu. A musím uznat že je to tu super. Až na ty tři. Možná dva. Dan může být vpohodě.
Přestaň na ně myslet! Jsou to idioti! Říkám si. Nasadila jsem si sluchátka, nasedla do metra a jela domu.
Došla jsem domu, rodiče byly v kuchyni. Pozdravila jsem je a šla už do pokoje. Musím do sprchy. Smrdím hrozně.
Zapnu si písničky a zalezu do sprchy. Teplá voda je strašně příjemná a něco co jsem potřebovala. Utřu se, účesu a všechno okolo.
Půjdu si už lehnout. Ještě rychle kouknu na mobil a půjdu spát.
Máte 3 žádosti o sledování.
O co že to budou oni. Přesně! Jak mohli zjistit můj ig? Buď si ho našli nebo Em. To je jedno, příjmu jim to. Ale počkat! Co si takhle pohrát s Lukasem.
Žádost jsem povolila jenom Danovi a Chrisovi. Na něj kašlu. Par sekund koukám na igs, když v tom napíše Chris i Lukas. Jak nečekané.
Ch- Ahojky bruneto.
El- No čau demente.
Ch- Neříkej mi demente. Bruneto.
El- Neříkej mi bruneto.
Ch- Dobře. Nechceš se zítra sejít?
El- Však se potkáme na tréninku.
Ch- To ano, ale přišli by jsme tam spolu.
Než mu odpovím, tak odpovím Lukasovi.
L- Míníš to dělat?
El- Nevím o čem mluvíš.
L- Kecy. Povol mi to prostě.
El- Ehm no... Nějak se mi nechce.
L- Přestaň broskvičko!
L- Povol to jinak to bude horší!!!
El- Dobrouuuu. Muck
Jdu zpátky na Chrise.
Ch- To ano, ale přišli by jsme tam spolu.
Ch- Co ty na to?
Ne sorry. Nemám zájem. Budou mi stačit ty dvě hodiny. Nepotřebuji ještě víc.
El- Ne to je dobrý. Přijdu sama.
Ch- Jak chceš. Co děláš?
El- Koukám jak se Lukas snaží protestovat. A už půjdu spát.
Ch- Co dělá?
El- Snaží se o to abych mu přijala žádost. Ale něco za něco. Půjdu spát. Dobrou
Ch- Dobrou.
Položila jsem mobil a šla spát. Měla jsem sen. Úžasný sen. Byla jsem někde na opuštěném místě. Kolem mě byla jenom krajina. Tancovala jsem, když najednou jsem začala tancovat s někým. Nepamatuju si jak vypadal, ale určitě byl sexy.
Crrrr. Někdo mi volá. Než to zvednu kouknu na hodiny. Byly dvě hodiny ráno.
Volalo mi nějaké neznáme číslo i tak jsem to zvedla. "Prosím?" Ptám se. Když se najednou ozve podobný hlas. Hlas Lukase. SAKRA KDE VZAL MOJE ČÍSLO?!
"No Čauky Broskvičko." Řekl a já se zívnutím mu odpověděla. "Dvě otázky. Co chceš a kdes vzal moje číslo?!" Křiknu do mobilu. Ozve se smích. "Mobil jsem ti vzal, když jsem šel na záchod. Na tréninku. A ta druhá. POŘAD ČEKÁM AŽ MI POVOLÍŠ TU ŽÁDOST!" Prudce zakřičí a já se leknu. "Seš idiot? Víš jak jsem se lekla? Magore" řeknu a zase se začne smát. "Zítra si to s tebou vyřídím skrz ten mobil a teď mi slib že když ti to povolím, tak mě necháš" řekla jsem a slyšela jsem povzdychnutí. "Dobře. Díky a dobrou lásko" típl to.
Vážně mi řekl lásko? Co si to dovoluje? Magor. Povolím mu žádost a jdu zas spát.
684 slov
ČTEŠ
ACRO DANCE
Teen Fiction"Když někdo miluje, vidí zázrak, jenž je pro ostatní neviditelný. A já jsem rád, že svůj zázrak budu mít vedle sebe až do konce života." ••• Ve městě jsem sice nebyla nová, ale tam jo. Teta mě přemluvila abych šla k ní do týmu. I když je to tým tak...
