"Když někdo miluje, vidí zázrak, jenž je pro ostatní neviditelný. A já jsem rád, že svůj zázrak budu mít vedle sebe až do konce života."
•••
Ve městě jsem sice nebyla nová, ale tam jo. Teta mě přemluvila abych šla k ní do týmu. I když je to tým tak...
Je to pár minut co chodíme mezi lidmi a dohadujeme se kam půjdeme dřív. "Dnešek je podle mě. Takže zamnou bodyguarde." Řekla jsem a rozešla jsem se k atrakci. Lukas se samozřejmě hned rozeběhl zamnou a zase si hrál na bodyguarda. Nevím proč, ale strašně mě to baví.
Došli jsme k Break Dance a já hned na to musela jít. "Podáš mi peněženku?" Slušně jsem se zeptala, ale Lukas mě radši chytil za ruku a táhl k pokladně.
"Co to děláš? Proč si bereš svojí peněženku? Lukasi! Děláš si prdel?!" Mírně jsem na něj křičela, ale on ignoroval. Zase mě vzal za ruku a táhl zpátky.
"Co to sakra mělo znamenat? Řekla jsem ať mi podáš peněženku, ne ať to zaplatíš" vyjekla jsem a on se začal smát. "Co je na tom vtipného?" Ptala jsem se ho, ale radši udělal ramena a začal si zase hrát na bodyguarda. "Mně z tebe jebne" prohlásila jsem a otočila se k němu zády.
Čekali jsme až skončí jízda, která zrovna jela a v tom zamnou přiběhl kluk. Řekl něco česky, ale já mu nerozuměla. Koukla jsem na něj a ztuhla. Byl to ten kluk z té party. Ten co byl v ní nejhlavnější a pak byl smutný.
Nestačila jsem pořádně zareagovat a můj bodyguard se ozval. "Neumí česky a ani tady nebydlí" řekl mu Lukas anglicky a stoupl si přede mě. Kluk se otrkal a začal mluvit. Tentokrat anglicky.
"To nevadí. Chci její kontakt. Takže uhni" řekl drze kluk a trošku strčil do Lukase. Chtěl ho obejít, ale Lukas to nedovolil. Chytl toho kluka za tričko a začal zuřit. Měla jsem před očima smrt. Začala jsem se bát a chtělo se mi brečet. Rychle jsem chytla Lukase a otočila ho na sebe. Podíval se mi do očí a musel něco zahlédnout.
Asi zahlédl strach, slzy na krajíčku a další obavy. "Nedělej to" pošeptala jsem, aby neslyšel můj hlas, který zrovna nebyl dobrý. Šlo mi na hlase poznat že se bojím. Mrkla jsem na Lukase a obešla ho.
Stoupla jsem si ke klukovi a anglicky mu řekla "půjč mi mobil" přikývl a dal mi ho. "Co to-" začal Lukas a já se otočila. Zase jsem mrkla a zpátky se otočila ke klukovi.
Šla jsem na kontakty a začala psát telefonní číslo. Koutkem oka jsem viděla, jak se vysmívá Lukasovi, ale já věděla že se smát dlouho nebude.
Napsala jsem 368081279 a dala jsem rovnou uložit číslo. Pojmenovala jsem se tam jako Ashley<3 a uložila. Mobil jsem mu vrátila "napiš mi" řekla jsem. Vzala jsem Lukase za ruku a táhla to trošku dál.
"Co jsi to udělala?" Křikem se mě zeptal Lukas a já se začala smát. "Co je na tom vtipného?" Zase křikl. "Braním tě. Ty mě pak otočíš se strachem a slzama a pak mu dáš číslo?" Tentokrat řekl klidně.
Takže on to poznal. Poznal můj strach o něj. Poznal že se mi chce brečet. Poznal že mám obavy. Momentálně se mi chce zase brečet. Rychle jsem ho obejmula. Hlavu jsem si zabořila k němu do hrudi a ruce obtočila kolem jeho břicha. Tím že je vyšší o hlavu a krk, tak jsem ho nemohla obejmout kolem krku. Musela bych stát na špičkách. A to se mi nechtělo.
Obejmutí mi oplatil. Najednou mi vzal ruce a dal je na jeho ramena. Chytl mě za stehna a já se ocitla ve vzduchu. Nohy jsem si obtočila kolem jeho a obejmula ho. Jeho ruce obtočil kolem mého trupu a zabořil si hlavu do mého ramene.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Konečně jsem vyšší než on. Raduju se v duchu, ale pak mi to dojde. Co když tohle znamená něco víc? Přeci jsme si řekli, že budeme jenom přátele a teď tady takhle stojíme. Měla bych přestat takhle přemýšlet. Radši mu to vysvětlím.
"Dala jsem mu fake číslo se jménem Ashley" pošeptala jsem mu do ucha. Pustila jsem se a on taky. Skončila jsem na zemi. V tom skončila ta jízda. Chytla jsem ho za ruku a táhla na místo.
Museli jsme tam běžet, aby jsme si sedli. Sedli jsme si, připoutali a začali mluvit. "To už mi nedělej" řekl potichu. "Slibuji" odpověděla jsem a už se to rozjelo.
Křičeli jsme jak o závod. Užívali si to jak nejvíc šlo. Byla to rychlá a drsná jízda. Přesto to bylo úžasné. Skončilo to a my vyšli.
"To bylo úžasné!!" Pištěla jsem. "Přesně" řekl Lukas a začal mě někam táhnout. Byly jsme snad na všech atrakcí a pořádně si je užili.
Blbli jsme, smáli se a celkově dělali kraviny. Už jsme se jenom procházeli a ze mě vypadlo. "Potřebuju na záchod" řekla jsem a rozešla se na záchody, protože byly hned na proti nám. Lukas počkal venku.
Udělala jsem si svojí potřebu, umyla ruce, upravila. Při tom jsem přemýšlela. Musím uznat že dnešek byl a je opravdu úžasný! Ale už musíme pomalu odcházet. Je už 19h a večeře je ve 20h podle českého času.
Vyšla jsem a zarazila se. Přede mnou stál Lukas s nějakou holkou. Holka má vlasy blonďaté a vypadá hodně uměle. Má na sobě růžové krátké šaty, které jí končí pod prdelí. A samozřejmě výstřih. Myslím si že rovnou mohla jít ve spodním prádle.
Holka s ním začala flirtovat a přibližovat se do polibků. Na tohle nemám sílu. Chce se mi šíleně brečet, ale nemůžu. Chci utéct, ale ztratím se. V tom jsem uslyšel Lukase.
"Zoro nech mě být!" Okřiknul jí. "Notak. Já vím že mě chceš políbit" řekla. Chytla ho za krk a zase se začala přibližovat.
Teď! Teď bych mu to mohla oplatit. Řekla jsem si a rozešla se k ním. Holka si mě všimla, ale nějak nereagovat. Lukas se jí snažil odstrčit.
Přišla jsem k ním a chytla Lukase za bok. Tím se ona oddálila. "A ty seš kdo? Nemáš právo na něj sahat" dořekla to a v tom Lukas udělal něco co bylo nečekané a příjemné. Sice mnou projela elektřina a všechno možné, ale i tak jsem si to užívala.
Lukas mě chytl za zadek a trošku mě k sobě přitáhl. "Promiň a ty jsi kdo?" Zeptala jsem se holky. "Já jsem jeho přítelkyně" vypískla. Měla jsem co dělat abych se nezačala smát. "Jo to vidím. Jdem lásko?" Řekla jsem a rovnou promluvila na Lukase. Lukas přikývl a otočili jsme se zády k ní.
Pořad me držel za zadek a holka si toho všimla. Zakřičela a běžela pryč. Když byla daleko, pustila jsem Lukase a odtáhla se.
"To už nikdy nedělej" pohrozila mu. "Co tím myslíš Breberko?" Zeptal se mě. "Moc dobře víš co a btw už ti nic nedlužím" řekla jsem. "Nojo, ale musím uznat že ho máš dobrý" řekl klidně. Chtěla jsem vybuchnout, ale lepší bude když to řeknu klidně. "Díky" řekla jsem teď já klidně a vyrazila směr hotel.
1116 slov
Tímhle neurážím žádnou blondýnu. Prostě se mi tam 'hodila'.
