ACRO DANCE

-16-

Pohled Lukase:

"Děkuju za dnešek" poděkovala Ell. "Není zač" odpověděl jsem. Chci jí hrozně obejmout. Přitáhl jsem si jí a obejmul. Vypadá zaskočeně. "Dobrou" řekli jsme skoro na stejno. Odtáhla se a zalezla do pokoje.

Vydal jsem se k sobě do pokoje, kde už byl Dan.
"Čau Kamo" pozdravil jsem Dana "Čau" a dali jsme si pěst. "Kam jste šli?" Zeptal se mě Dan.
"Na pouť" odpověděl jsem. "A užili jste si to?" položil mi otázku u kterého udělal úšklebek.
"Jo bylo to dobrý. A co jste dělali vy s Veronikou?" Zeptal jsem se. "Procházeli jsme si Prahu a pak šli do cukrárny" odpověděl. Chtěl jsem mu odpověď, ale v tom mi začal vibrovat mobil.

Ušel jsem dál od Dana a podíval se na něj. Píše mi Chris.

Ch- Tak co? Už jsi si zbalil?
L- Ještě ne..
Ch- Jak to?!
L- no... vydrž

Odepsal jsem Chrisovi a v tom jsem uslyšel křik a bouchání. Vyšel jsem na chodbu a přišla mi zprava od Ell.

El- LUKASI PROSÍM POMOC MSMI.

Teď nevím jestli ji brat vážně.

L- Co?
El- PŘIJĎ RYCHLE KrE MNĚ.

V tom jsem zase uslyšel křik a bouchání. Vyběhl jsem za Rose, aby zavolala policii.
"ZAVOLEJ POLICII!" Křikl jsem na Rose.
"Proč? Co se děje?" Zeptala se mě. "Jde o Ell!"
řekl jsem. "Co se stalo?!" Vyjekla na mě. "Od ní z pokoje jsou slyšet rány a psala mi ať rychle přijdu" vyjekl jsem na Rose a rozeběhl se za Ell. Rose mě zastavila. "Ell se nejspíš zamkla v koupelně. Zůstaň tady a já jdu volat" rozkázala mi Rose.

Si dělá srandu? Ne! Jdu si pro Ell!! Rozeběhl jsem se a vrazil do pokoje. Před dveřmi do koupelny stál starší týpek a bouchal do dveří. Rozeběhl jsem se po něm a vrazil mu pěstí. Chtěl mi jí vrátit, ale je slabší a ožralý.

Vyběhl po mně, já uhnul a tím mi nahrál do karet. Chytl jsem ho za zády a vyvedl ven z pokoje. Chodbou už běžela policie, takže hned si ho vzali. "Jak se to stalo?" Zeptal se mě policista. "Rychle jsem mu to přehrál a vběhl zpátky do pokoje.

Začal jsem bouchat na dveře "Ell to jsem já. Otevři mi" křikl jsem. Po asi 5 sekundách Ell otevřela dveře. Vpadla mi do náruči tak silně, že jsme skončili na zemi.

V tu chvíli ze mě spadl veškerý strach, smutek, nervozita a další věci. Najednou se rozbrečela a začala klepat. Však ona je ještě zabalená v ručníků! Musí se obléct!

"Oblékni se" rozkázal jsem jí. Bylo vidět že chtěla začít protestovat, ale to jsem jí zabránil.
"Obleč se" řekl jsme víc nahlas, aby to udělala. Poslechla mě.

"Stoupni si ke dveřím a koukej na ně" rozkázala teď ona mně. Stojím před dveřmi a koukám na ně. Chci se otočit, ale dělat to nebudu. Přece teď má za sebou trauma. "Můžeš" řekla nevině. Otočil jsem se a nestačil si jí prohlédnout, protože mi zase padla do náruči.

"Kdes byl tak dlouho?" Šeptla na mě. Nebudu jí lhát. "Šel jsem na chodbu a pak uslyšel rány. Rychle jsem běžel za tetou, aby zavolala policii. Chtěl jsem jít za tebou, ale teta mě nechtěla pustit. Neposlechl jsme jí a vběhl jsem." Dořekl jsem.

"Běž si lehnout a zítra se uvidíme" řekl jsem jí a začal pomalu odcházet. Chytla mě za ruku a potichu řekla "prosím zůstaň tu." Řekla to tak potichu, že jsem jí skoro neslyšel. "Dobře, ale řeknu to Rose" odpověděl jsem, otevřel dveře. Na chodbě ještě Rose stála. Začala by se mě vyptávat, ale řekl jsem jí ať to nechá na zítra.

Zavřel jsem dveře, sundal tričko a lehl si vedle Ell, která už ležela a byla přikrytá. Postel byla akorát na dvě osoby (160x200).

Ležel jsem na zádech a ona ke mně zády. Byla dál odemě. Najednou prolomila ticho "můžu jít blíž k tobě?" Zeptala se mě. Neřekl bych že by chtěla být u mě a spát. Možná to je tím traumatem, jinak by ani nechtěla dýchat stejný vzduch ve stejné místnosti.

Nic jsem jí neřekl. Otočil si jí a přitáhl k sobě. Hlavu si položila na mojí hruď, ruku natáhla přes moje břicho a chodidlo dala na moje. Já jsem jí chytl za zadá a pevně držel, dokud neusnula. Ještě než usnula řekla šeptem
"děkuju". Po chvilce jsem usnul i já.

716 slov

Lukas takový zachránce. Kolikrát
"zachránil" Ell krk?