ACRO DANCE

-9-

Je 4:45, rychle jsem se zvedla a snažila se vzpamatovat. Co to sakra mělo být za sen? A proč vždy to musí překazit budík? To je snad to největší zlo. A ještě horší je to že si člověk pamatuje kousky. Vlastně teď jsem si uvědomila že ještě jsem ten budík nevypla.

Sáhla jsem po mobilu a vypla budík. Nesnáším ten pocit bolavých očí ze světla. Oči už se vzpamatovali a chvilku jsem šla na sociální sítě. Na instagramu jsem měla 2 nepřečtený zprávy. Jedna od Em a druhá od Lukase.

Em- Škoda že tam nebudu s tebou. Ale i tak to musíte vyhrát! Věřím ti
El- Jo je to škoda a přísahám že vyhrajeme! Ale mám pochybnosti. Snad to zvládnu s těma dementama.

Je ráno, takže mi těžko odepíše. Než jsem stihla cokoliv jiného udělat přišla mi zprava od Lukase.

L- (18pm) Tak zítra! Vyspi se hezky Breberko.
L- (now) Dobré ránooo Beruško. Vyspíkaná?
El- Tobě taky a jo až na to že jsem měla hrozný sen.
L- Jaký sen?
El- To tě nemusí zajímat. Jdu se připravit. Ahoj v 7:15
L- Ale i tak mi to řekneš jasný?
El- Možná.
L- Určitě!

Na to už jsem nereagovala, prostě jsem tam nechala seen. Musím se připravit, aby teta nečekala dlouho, když jedem spolu.

Udělala jsem si hygienu, která je základ dne. Oblékla jsem se do šedých džín a bílého tílka. K tomu jsem si vzala šedý svetřík.

Musím uznat že mi to fakt sluší. Ještě k tomu si vezmu vansky s bude to úžasný! A mohla bych si nechat rozpuštěné vlasy.

Tak a teď vypadám úžasně. Ještě si zkontroluju věci, vezmu jablko a půjdu.

Ještě jsem si to vše zkontrolovala a přišla teta. S mámou jsem se rozloučila a šla. Teta dala můj kufr do kufru od auta, sedla a jely jsme. Na letiště jsme přijely před 7 hodinou. Musely jsme tam být dřív, teda aspoň teta.

"Usměj se" řekla a naznačila že mě chce vyfotit. Udělala jsem pózu s kuframa a vyfotila to. "Tak co?" zeptala jsem se. "Vypadáš úžasně" řekla mi a koukla mi do očí s úsměvem. "Ukaaaa" pískla jsem a přišla k ní.

Pane bože! Moc dobrá fotka! Přímo úžasná! "Je nádherná a povedla se" řekla jsem. "Že" odpověděla.

"Ahojky" řekla Veronica s Danem a přišli k nám. "A už chybí jenom Lukas. Má ještě 10 minut." Řekla teta a usmála se. Já tak moc miluju její úsměv a povahu. Je strašně hodná a ochotná a o kráse nemluvím. Znám jí už od malá, takže 16 let a nikdy bych ji nechtěla ztratit.

Přestala jsem přemýšlet a chtěla si zajít do krámku, který je hned na proti, pro Arizonu.
"Jdu si pro Arizonu. Hned přijdu." Řekla jsem a začala pomalu odcházet. Ještě na mě někdo stihl zakřičet. "Bez ní nemůžeš nikam jet co?" Zeptal se mě někdo. "Přesně" odpověděla jsem a zmizela.

A teď kterou? Vezmu si klasiku. Zelenou. Vzala jsem si ji a chtěla odejít. V tom mě někdo čapnul za ruku a obrátil mě k němu čelem. Ty oči už jsem viděla. Vypadají jako ty ze snu. Hnědé, ale přesto křivek zelené. Krásné a ještě krásnější. Musím se podívat na obličej. Musím zjistit kdo to je. Než jsem se k tomu dostala promluvil.

"To tě tak okouzlily moje oči M'Lady" řekl tiše. Má pravdu. Opravdu mě okouzlily, ale počkat! Vážně řekl M'Lady? Tak mi říká jenom Lukas, když mi neříká Breberko.

Koukla jsem do obličeje a zděsila se. "Lukasi?!" vyjekla jsem. Snad si to nějak nevezme. Nechci aby si něco myslel. Prostě jsem se zakoukala do očí a to je vše. "Ano, Breberko" klidně odpověděl. Všimla jsem si že mě pořad drží za ruku a cukla s ní.

Když jsem to udělala všimla jsem si že též drží v ruce Arizonu. "Taky bez ní ani ránu?" zeptal se. "Přesně a jak vidím nejsem sama" odpověděla jsem a usmála se. "Asi ne no" řekl a rychle mi vzal moji Arizonu. "Co si myslíš že děláš?!" křikla jsem na něj. "Jdu k pokladně" odpověděl a já chtěla začít protestovat. "Nemysli na to a pojď" Mně z něj jednou hrábne. Si myslí že když mi koupí pití, že se něco změní? Tupoun.

Zaplatil mi to a vyrazili jsme k ostatním.

700 slov

Chci to mít trošku delší, tak nenaflákám celou cestu do jednoho.