"Zlobíš se? Proto mi už neodpovídáš?"
Všechny pergameny, které jsem v tom regále nacházela jsem si brala, ale za posledních pár dní jsem na žádný z nich neodepsala. Pořádně jsem netušila co. Stále jsem se rozhlížela kolem, jenže na nikoho jsem nepřišla. Moji přátelé mě obvinili, že tohle nejsem já. Měli pravdu. Něco tak primitivního jako psaní, mě změnilo. A stačilo k tomu tak málo. Pergamen, inkoust a on.
Nezlobila jsem se v tom smyslu, jako by člověk myslel. Ne. Jen mi chybělo to, co jsem chtěla ze všeho nejvíc. Zjistit jeho totožnost. Chtěla jsem ho vidět. Chtěla jsem si s ním promluvit, nejen psát na papír a potajmu zastrkávat vzkazy do polic s knihami. Chtěla jsem ho poznat. Přestávalo mi to stačit. Mě a mému srdci.
"Chci vědět, kdo jsi."
ČTEŠ
Vzkazy
FanfictionVšechno začalo malým kusem pergamenu, zastrčeným v prvním regále ve školní knihovně. Zmíňka o počasí. Jenže postupem času toho bylo víc a žádná meteorologická záležitost to nebyla, ani omylem. Hermiona Grangerová, pravidelný návštěvník knihovny, na...
