,,Takže se vidíme na oběd na pokoji ?" zeptá se Beth, když je po naší první hodině což byla ekonomika. Ano vzala jsem si ekonomiku, i když mě na střední nějak přehnaně nebavila, tak si stále myslím, že je to užitečný předmět do života. A s Beth to zvládneme.
,,Budu tam. Tak se drž, hodně štěstí." s úsměvem přikývnu.
,,Tobě taky." oplatí mi úsměv a lehce mě obejme načež se každá rozejdeme chodbou na jinou stranu. Moje učebna by měla být o patro níž. Opravdu jsem Louisovi vděčná, že mi první den vysvětlil systém číslování tříd, protože už ani nejsem tolik mimo. Sejdu tedy po velkých schodech o patro níž a zde najdu příslušnou učebnu. Než projdu dveřmi, zhluboka se nadechnu a poté se vydám do třídy se vztyčenou hlavou a lehkým úsměvem na mém obličeji. Ve třídě je už několik lidí. Někteří ke mně zvednou pohled a pousmějí se, jiní jenom zjišťují kdo do třídy přišel a jiní jsou zabraní do svých mobilů, knih nebo kamarádů, se kterými se baví, že si mě ani nevšimnou. Najdu si volnou lavici a do ní se posadím. Je tu skupina čtyř holek, které se spolu baví jakoby se už znaly opravdu dlouho. Možná to jsou holky z druháku nebo tak. Já si tedy na stůl vyndám svůj sešit a propisku a poté tedy vytáhnu svůj telefon, kde mám zprávu od bráchy, který se mě ptá jak zatím zvládám svůj první den. Začnu mu ťukat odpověď, když se ozve hlas několika dívek.
,,Ahoj Nialle." řeknou tak nějak najednou a mě to donutí zvednout pohled od mého mobilu ke dveřím, kde opravdu stojí Niall v celé své kráse.
,,Ahoj." oplatí jim úsměv a rozhlíží se po třídě až jeho pohled zakotví na mně. Když se naše pohledy střetnou, usměju se a lehce na něj mávnu. On se ke mně hned rozejde.
,,Ahoj máš tu volno ?" zeptá se, poukazujíc na místo vedle mě.
,,Ahoj, jasně. Budu ráda, když nebudu sedět sama." zasměju se.
,,Tak to jsme dva." pronese, položí batoh vedle lavice a sedne si na židli vedle mě. Neunikne mi pohled několika lidí, kteří na nás koukají.
,,No myslím, že ty bys určitě sám neseděl." podotknu.
,,Nepřeceňuj mě." protočí se zasmáním očima.
,,No a co vůbec děláš na španělštině pro začátečníky ? Vždyť jsi už ve třeťáku." dojde mi.
,,Právě proto, že jsem ve třeťáku. Moc dlouho už tu nebudu a už mi skončily nějaký přednášky co byly jen na dva roky, tak jsem si řekl, že toho ještě využij, abych se naučil alespoň něco málo z něčeho novýho. No a španělština vyhrála. Většina třeťáků to tak dělá." vysvětlí.
,,Janě to dává smysl. Takže španělsky neumíš ?" zajímá mě.
,,No....ne." rozesměje se a já s ním.
,,Já jí měla už na střední, ale tady by to prý mělo navazovat na středoškolskou látku a úplný základy se prý brát jenom hodně rychle, tak snad nebudu mít moc problém." pokrčím rameny.
,,Tak ještě, že jsme ve třídě spolu. Už vím kdo mi bude pomáhat." ušklíbne se.
,,Jasně není problém. Dáme se doučovací odpoledne, ale musím ti říct...že až tak moc dobrá ve španělštině nejsem." přiznám.
,,Myslím, že to spolu zvládneme." mrkne na mě a já se zaculím. Na to už do třídy přijde profesor a dáme se do učení.
****
,,Aaa, říkala jsem si kde jsi." usměje se Beth, když vstoupím do našeho pokoje. Ona už sedí u stolu a obědvá.
,,V jídelně byla fronta." postěžuji si, zavřu za sebou dveře a odhodím batoh zatímco si sednu ke svému stolu a otevřu si krabičku s kuskusem. Když bydlíte na koleji, tak pokud chcete dostanete krabičku, která je omyvatelná a oni vám obědy dávají do ní, abyste si je mohli vzít na pokoj. Protože, když máte hodinovou nebo delší pauzu, tak na co sedět v jídelně, když můžete jen přeběhnout ulici a sníst si to v klidu a ještě si pak třeba udělat nějaký věci na pokoji a tak. S chutí se dám do jídla. Přitom mi ale padne pohled na ten balíček s kondomem od Liama.
ČTEŠ
College Rumors (1D)
FanfictionVysoká škola, to zní tak vážně, ale upřímně se tam neřeší zas tak moc jiné věci než na střední. Přátelé, párty, pití, nepřátelé a také pomluvy. Některé jsou pravdivější než jiné a některé mohu být pro člověka i dost nepříjemné, ale kdo ví. Třeba i t...