College Rumors (1D)

26. I Liked You Too

O dva týdny později

,,Notak Liame, prosím přidej." zaškemrám na pokraji svých sil. 

,,To už nejde." namítne. 

,,Ale jo, o můj bože Liame prosím." prosím ho dál. 

,,Hele radši se soustřeď na řízení." zasměje se u mého ucha načež já si povzdechnu a zatočím tedy volantem doleva objíždějíc na plácku další kolečko. 

,,No fajn máš pravdu, možná to rozjíždět na tý trochu zamrzlý silnici není nejlepší nápad." přiznám a poposednu si na jeho klíně. Ano slyšíte správně. Liam dodržel své slovo, že spolu zkusíme řídit. A tak mu sedím na klíně, on šlape na pedály a já točím volantem. Naštěstí na to má dost velké auto. Možná bych tu ani na ty pedály nedosáhla jestli mám být upřímná. 

,,No hlavně tvoje jízda je dost nebezpečná i bez toho." zasměje se zatímco mi nakukuje přes rameno a jeho dech mě šimrá na krku až se trochu zasměju a ošiju se. Naštěstí je ten plac dost veliký a nikdo tu není takže nám asi žádné nebezpečí nehrozí. 

,,Možná by nebyla kdybys mě pořád tak nerozptyloval." namítnu se zasmáním. Nejen, že jsou jeho ruce kolem mého pasu umístěné na mých stehnech, ještě mě jeho dech pořád šimrá na krku a cítím jeho příjemnou voňavku všude kolem mě.

,,Já tebe ? To ty se pořád vrtíš na mým klíně." odfrkne si. 

,,To totiž dělám určitě schválně." protočím očima a opět zatáčím. 

,,Nedivil bych se." šeptne mi do ucha a pomalu zastaví přičemž se svými rty přisaje k mému krku. Leknutím vyjeknu a pustím tedy volant. 

,,Přestaň, bude to vidět." zaprotestuju odtáhujíc se od něj. 

,,Nebude dávám si pozor." cítím jak se do mého krku usměje a začne na něj vtiskávat drobné polibky. Lhala bych kdybych řekla, že to semnou nic nedělá.           

,,Tak a dost." odtáhnu se do něj a ani pořádně nevím jak se přetočím tak, že sedím na jeho klíně, ale konečně čelem k němu a hluboce ho políbím. Jeho ruce se přesunou na mé pozadí, které začnou lehce mačkat a já mu vydechnu do pusy a otřu se o něj trochu silněji načež on také vzdechne. Nahmatá páčku a pomalu položí své sedadlo takže ležím na něm. Tohle auto je ještě větší než se zdá. 

,,Kéž by jen Niall nebo Beth nebyli na pokoji a měli jsme ho sami pro sebe. Pořád se schovávat v autě není ono." povzdechne si zatímco já si položím hlavu na jeho rameno. 

,,To ne, obzvlášť teď v zimě. V pokoji by to bylo pohodlnější, ale nic jinýho nám nezbývá." odpovím mu zatímco rukou přejíždím po jeho zahalené hrudi. Chvíli tu ležíme v tichosti a jen posloucháme rádio. 

,,Za chvíli jsou Vánoce. Jak se těšíš ?" zeptá se po nějaké době z ničeho nic. 

,,Moc, mám ten čas ráda. Sice mám mnohem radši léto, ale Vánoce jsou jediné hezké období  v zimě. Všude voní cukroví, hrajou vánoční písničky, jí se dobrý jídlo, přiberu minimálně dvě kila a kolem vánoc se vždycky s mamkou pohádáme o nějaké naprosté banalitě jako to v kolik budeme večeřet a tak podobně.....ale i přesto to mám  zkrátka ráda." zasměju se. 

,,Vím moc dobře o čem mluvíš. Přijde mi, že je mamka rok od roku víc nervózní, aby bylo všechno perfektní. Přitom se perfektní věci přeceňují, ale jo máš pravdu. I tak jsou Vánoce krásnej čas roku." souhlasí semnou a nějakou chvíli se na sebe jen usmíváme jak oba přemýšlíme nad vánoční atmosférou. Možná má pravdu, že perfektní věci se přeceňují. Koukněte třeba na nás dva. Jsme tu teď spolu, bez jakýchkoliv závazků, prostě se bavíme se vším všudy a je nám dobře.......nic víc nepotřebujeme.