College Rumors (1D)

20. I'm waiting for you

Až když to bylo opravdu nutné kvůli nedostatku vzduchu, oddálil jsme naše rty od sebe přičemž jsem, ale ještě malou chvíli nechala zavřené oči, protože můj mozek to vše potřeboval vstřebat. Snažím se uklidnit svůj splašený dech a když otevřu oči a můj pohled se střetne s tím hnědým, vidím že on je na tom docela podobně. Až teď mi pořádně dojde, co se tu vše stalo. Vážně vážně jsem se s ním líbala ? Zrovna s Liamem ? Proč zrovna s ním ? 

,,To bylo....... " začne Liam a ukončí tím ticho, které tu panuje. 

,,To se nikdy nestalo." přeruším ho hned rázně. 

,,Jess...." snaží se zase mluvit, ale já mu k tomu nedám příležitost. Musím odsud odejít a sama si to v klidu urovnat v hlavě. Vždyť je to Liam proboha živýho. 

,,Děkuju za odvoz, opravdu si toho vážím, ale bude lepší když už půjdu." vydechnu, otevřu dveře a vylezu z auta. Přejdu ke kufru, který otevřu, avšak ještě než se do něj stačím nahnout, slyším zabouchnutí dalších dveří od auta a vidím Liamovu postavu jak se blíží ke mně dozadu. 

,,Počkej, vyndám ti ten kufr, je pod mýma taškama." zastaví mě a nahne se od kufru sám přičemž tam začne tašky přehazovat a vysvobozovat můj kufr zpod nich. Všimnu si u toho, jak se mu napínají svaly na rukou, ale sama sobě tuhle myšlenku zakážu a radši od něj odvrátím pohled. 

,,Tady." můj kufr nakonec vyndám a postaví na zem přičemž si ho od něj převezmu. 

,,Děkuju." šeptnu, když zabouchne kufr. Pomalu se vyndám k našemu domu. Přijde mi, že za sebou zaslechnu ještě jeden nádech, jakoby Liam chtěl ještě něco říct, ale nakonec tak neudělá a podle zabouchnutí dveří soudím, že  nastoupí zpět do svého auta. Z kapsy vytáhnu klíče a když už jsem u dveří, ještě se otočím na jeho auto, stále zde stojí. Nevidím sice tak dobře na dálku, ale přesto poznám, že Liam stále kouká mým směrem, než nastartuje a už opravdu odjede. Odemknu dům a vydám se do svého pokoje, kde sebou úlevně hodím na postel a zadívám se do stropu.  Ten polibek byl hrozný, nudný, nejhorší v mém životě, už ho nikdy nechci zažít znovu......tohle jsem si mohla v hlavě nalhávat jak jsem jen chtěla, ale moc dobře jsem věděla, že to jsou jen lži. Naopak ten polibek byl možná i nejlepší jaký jsem kdy zažila a tajně doufám, že to nebylo naposledy i když si to sama sobě zakazuji. Prsty si přejedu přes rty, na kterých ještě před chvíli byly ty Liamovy měkké polštářky a já aniž bych chtěla se nad tím musím pousmát. Achjo do čeho jsem se to zase uvrtala. Ale byla to jenom jedna pusa, žádné velké drama, prostě na to během víkendu zapomeneme a budeme dělat jakože se nic nestalo. O nic přeci nešlo, to nebude problém. Nebo ne ? 

Neděle

Táhnu za sebou malý kufr, ve kterém si vezu do školy věci na následující týden a už zalézám do budovy, ve které mám svůj pokoj. Bráchovi naštěstí auto spravili a dnes mě sem zase odvezl za což jsem ráda, protože je už opravdu zima. Těším se až si zalezu do postele a zachumlám se do peřin. Tohle počasí bych zakázala. Už aby bylo léto. Vezmu svůj kufr do ruky, naštěstí není moc těžký, a začnu s ním stoupat schody k nám do patra. Trochu se leknu když už vycházím poslední schody a všimnu si Liama, který zde na nich sedí a zvedne ke mně pohled, který moc nevím co má znamenat. 

,,Ahoj Jess." hned je na nohou, když já už schody vyjdu.

,,Ahoj, co ty tady ?" zajímám se a snažím se znít co nejvíc v pohodě. Rozhodla jsem se přes víkend, že to prostě nebudu řešit. Nebudu se stresovat kvůli jedné hloupé puse, nemá to cenu. Liam už se nadechuje k odpovědi, ale předběhne ho blondýnka, která se zde zrovna objeví z vyššího patra.