College Rumors (1D)

28. Two Rooms Same Story

Po cestě k pokoji si slzy co nejvíce otřu z tváří a s nádechem otevřu dveře od pokoje. Čeká mě tu však opravdu velké překvapení.

,,Myslíš, že mezi nima něco je ?" zeptá se Beth Nialla, který zde v pokoji je a potom se oba otočí překvapeně na mě.

,,Jess." řekne hned Niall zatímco zavírám dveře.

,,Emmm co tu děláš ?" zeptám se ho a jsem celá nervózní. Semlelo se toho docela dost za posledních několik desítek minut. 

,,No když jsi utekla....tušil jsem, že jsi asi šla za Liamem, ale nevěděl jsem kde jinde tě hledat a tak jsem šel sem jestli už tu nejsi. Chci se ti omluvit za tu pusu. Nevím co to do mě vjelo cítím se fakt hrozně. Byl jsem mimo z toho co se dělo s Holly a prostě mě to nějak vše zmátlo. Já tě mám vážně rád, ale Holly....." 

,,K Holly cítíš něco víc." doplním za něj a i přes své uslzené oči se pousměju přičemž on přikývne.

,,Neboj chápu to, vy dva patříte k sobě. Jakýkoliv pobláznění co jsem k tobě chovala je už pryč. Radši si to koukej s Holly hezky vyřešit. Kamarádi ?" zeptám se a stále se snažím usmívat. Já už jsem prostě taková. Snažím se usmívat i přesto jak špatně se cítím. A nebo možná chci zkrátka dnes alespoň něco napravit.

 ,,Kamarádi." přikývne se širokým úsměvem a obejme mě. Zabořím hlavu do jeho ramene. To je to co jsem teď potřebovala. Jakoby na lusknutí se mi začnou z očí opět valit slzy přes které se kouknu na Beth, která nás pozorovala zatím v tichosti. Rychle se od Nialla odtáhnu a obličej si začnu otírat rukávy trička. 

,,Promiň jestli jsem ti to nějak zavařil s Liamem." omluvně na mě koukne, ale na o já hned zakroutím hlavou.

,,Nemůžeš za to. Liam......je Liam. Možná je dobře co se stalo, alespoň vím na čem jsem." pokrčím rameny. 

,,Takže mezi váma vážně něco je ?" ozve se Beth, která se k nám přiblíží. 

,,Myslela jsem, že bylo, ale právě jsem se od Liama dozvěděla, že mezi náma o nic nešlo takže." ironicky se usměju. 

,,A jaktože o tom jako tvoje nejlepší kamarádka nevím ?" ptá se dál možná až trochu dotčeně Beth. Ne prosím, ještě s ní se dnes pohádat opravdu nepotřebuji. 

,,Dobře holky tohle už je mezi váma takže já vás opustím. A Jess nedělej si z toho těžkou hlavu, jsem si jistej, že cokoliv zlýho ti Liam řekl tak nemyslel vážně. Poslední dobou byl jako vyměněný a asi až teď chápu, že to bylo díky tobě." lehce se na mě pousměje Niall a poté opustí náš pokoj přičemž já si sednu vysíleně na svojí postel. Beth si sedne vedle mě a je tu chvíli ticho než se tedy odhodlám promluvit.

,,Promiň, že jsem ti to neřekla. Nikdo to nevěděl, nechtěla jsem, aby to někdo věděl, protože jsem se za to vlastně možná i trochu styděla a navíc jsem nechtěla nechat rozšiřovat další drby po škole." omluvně se na ní podívám. 

,,Proč by ses za to styděla tak moc, že by ses to bála říct mně ?" zeptá se nechápavě. 

,,Protože jsem na něj nadávala, říkala jak ho nemám ráda, že mě by nikdy nemohl dostat jako ty holky co s ním vždycky stráví jednu noc.....a skončila jsem tak, že jsem se s ním poslední skoro měsíc na tajno scházela při každý příležitosti." povzdechnu si. Načež ona se zasměje.

,,Kdybys teď nebyla ve stavu kdy bych se bála, aby ses zase nerozbrečela, tak bych ti řekla že jsem ti říkala, že to mezi váma jiskří, ale neřeknu to." drkne do mě loktem načež já se přeci jenom trochu zasměju.