College Rumors (1D)

37. Telenovela

,,Notak nebuď tolik nervózní, to zvládneš." usměje se na mě můj přítel a vtiskne mi pusu do vlasů přičemž mě objímá kolem pasu. 

,,Alespoň, že ty jsi si tím tak jistej." nervózně se zasměju a popošlápnu. Bože zase mi ta uniforma příjde mnohem kratší než na zkouškách. 

,,Jsem, protože moje přítelkyně je ta nejůžasnější, nejkrásnější a nejskvělejší holka na světě. Vím, že to zvládneš a budeš neodolatelná." opět se na mě tak zaculí a mě zase začne být hned líto toho, že již za několik dní odletí do Ameriky a kdo ví jak dlouho se neuvidíme. Dneska je totiž roztleskávací soutěž. Není moje první, ale zato největší. Je to finále celé Británie a můžeme se stát letošními šampionkami. Žádný tlak, že. Za týden v sobotu jdeme celá parta na karaoke a v neděli večer....Liam odlítá. Škola mu povolila udělat závěrečné zkoušky dříve. Poté co jsme se dohodli, že tu nabídku v Americe příjme si to se školou zařídil. Bylo to těžké rozhodnutí, ale vím, že kdyby do toho nešel mohl by si to v budoucnu hodně vyčítat a to nechci. Nechci mu bránit ve štěstí a kariéře. Zvládneme to....snad.

,,Zlato nebreč..." vyruší mě z myšlenek opět Liam, který mi hned stírá neposednou slzu, která stéká po mé tváři. Sakra nemůžu o tom ani přemýšlet.

,,Promiň, jen mi budeš opravdu chybět." co nejrychleji zaháním své slzy, abych si nezníčila makeup. 

,,Ty mně taky, ale slibuju, že jestli se příští rok dostanete zase na mistrovství budu tady a budu ti fandit ze všech nejvíc ano ? I kdybych měl přiletět z Ameriky jenom na otočku." přitáhne si mě do pevného obětí zatímco mi šeptá do ucha. 

,,Vážně ?" zvednu k němu pohled. 

,,Jo tak šup ať tu příští rok můžete obhájit titul. Koukej to vyhrát pro mě. Já jdu s Niallem a Beth najít místo v hledišti, za chvíli to začíná a já na tebe chci vidět." pousměje se načež já přikývnu. 

,,Vyhraju, miluju tě." stoupnu si na špičky a spojím naše rty. 

,,Já tebe víc." věnuje mi poslední úsměv a poté se k němu přidá Niall i má spolubydlící a odejdou do hlediště zatímco já se připojím ke zbytku svého týmu přičemž na mě kamarádky hází lítostivé a chápavé pohledy. Zoe kolem mě dokonce obmotá ruku a obejme mě ve znaku podpory. Není ani potřeba nic říkat. 

,,Tak jo lidi za chvíli půjdeme na to. Dáme do toho všechno a vyhrajeme. Pro některé z nás to je poslední závod na vysoký, tak ať to stojí za to. Hlavně si to užijte." povzbuzuje nás Holly jakožto naše kapitánka a já s ní naprosto souhlasím. Dám do toho všechno, už jenom pro Liama....

*****

,,Vážně jsem se bála, že ta bota uletí a praští jednu z holek do hlavy." směje se Zoe a my ostatní spolu s ní. Vypráví historku o tom jak se jí0 dnes během závodu ke konci rozvázala tkanička.

,,Ale nestalo se tak a my jsme vyhrály protože jsme nejlepší." zvedne nadšeně Holly svou skleničku s alkoholem do vzduchu načež jí všechny napodobíme a s nadšením se napijeme. Já tím dopiju svou vlastní skleničku. 

,,Dojdu si ještě pro pití do kuchyně." šeptnu Liamovi do ucha. 

,,Mám ti tam skočit ?" zeptá se mě s jeho rukou položenou na mém stehně. 

,,To zvládnu, za chvíli jsem zpátky." vtisknu mu rychlý polibek načež on s úsměvem přikývne a já se zvednu z gauče, na kterém sedím. Oslavujeme naší výhru u Holly doma, protože bydlí nejblíže. Prakticky každý kdo se chtěl přidat je tu. Z obývacího pokoje tedy zamířím do kuchyně kde si naleju alkohol do své již prázdné skleničky a vydám se zpět ke skupince svých přátel a svého kluka. To by mi však nemohla zastoupit cestu má velmi sympatická sousedka....slyšíte tu ironii?