College Rumors (1D)

13. The Other Side

Trvá to poměrně chvílí, než se zklidní a a oči se mi přestanou plnit dalšími slzami. Celou tu dobu mě Liam pevně objímá a já si uvědomuji, že mi je v jeho teplém obětí opravdu příjemně. To musí skončit. 

,,Promiň já.....asi bych měla jít." odtáhnu se od něj a jsem opravdu dost zmatená. Otírám si ještě zbytky slz z mého obličeje.

,,A co kdybys mi radši řekla co se stalo ?" koukne na mě a já se přeci jenom odhodlám a zvednu k němu svůj pohled.

,,Jo jakoby tě to tak zajímalo. Zrovna tebe." odfrknu si a snažím se zapomenout, na to, že to byla právě jeho náruč, ve které jsem strávila několik posledních minut. 

,,Třeba zajímá. Když kvůli tomu brečí někdo jako ty....nepůjde jen o maličkost." vydechne zatímco na mě stále upřeně hledí. 

,,Ale je to jenom maličkost l, nic velkýho. Navíc nevidím jediný důvod proč bych se s tím svěřovala právě tobě, když jedinej kdo o tom ví je můj brácha." řeknu mu upřímně. 

,,Třeba by ti pomohlo se někomu svěřit. A vím, že pro tebe nejsem asi volba číslo jedna, které se svěříš......ale to já tě tu našel, nikdo jinej. Navíc jsem něco z vašeho rozhovoru zaslechl a nedám se jen tak lehce odbít." pokrčí rameny načež já si povzdechnu. Přemýšlím co mu na to říct, ale i když už nebrečím, moje pocity jsou pořád dost divné a jsem celkově taková citlivější. 

,,Notak pojď si sednout." než stihnu cokoliv říct, vezme mě kolem ramen a dovede zpět k lavičce, na které jsem seděla před chvílí. Oklepu se zimou, protože ke mně opět dolehne chlad okolí. Doteď mě ještě zahřívalo Liamovo teplo. Co mě, ale překvapí, je když si Liam okamžitě stáhne svou šedou mikinu ze svého těla a přehodí jí přes má ramena, zůstávajíc tak jen v bílém triku s dlouhým rukávem. 

,,To ne, bude ti zima." hned se na něj podívám. Opravdu mě tímto gestem překvapil, nepůsobí na mě zrovna jako gentlemanský typ kluka.

,,Neboj mám dlouhej rukáv, navíc ty bys tu asi zmrzla." pousměje se na mě. 

,,Dobře, tak děkuju.....no...asi by bylo dobrý se zeptat cos vůbec slyšel ?" kousnu se nervózně do rtu. Tak nějak doufám, že neslyšel to hlavní, a že se z toho dokážu vykroutit nějakou lží. Jasně mohla bych se sebrat a prostě odejít, ale vím moc dobře, že by mi nedal pokoj. To už jsem se od něj moc dobře naučila. 

,,No....co jsem tak pochopil, tak ty když ti bylo 14......." nedokončí větu, ale mně je jasné, že přesně směřuje k jádru problému.

,,Aha, takže z toho už se asi nevymluvím. Tak dobře řeknu ti to, ale....slib mi prosím, že si to necháš pro sebe. A jen, aby bylo jasno, říkám ti to jenom proto, že mi nedáváš na výběr." povzdechnu si.

,,Přísahám, že to nikomu neřeknu. Vždyť jsem ani kluků, neřekl pravdu  o tom proč ti říkám holko s kondomem. Nemám zapotřebí vytahovat tvoje soukromí. Ještě by si z tebe mohl děla srandu někdo jinej a to můžu jenom já." ušklíbne se na mě a mně i přes mojí špatnou náladu zacukají koutky do úsměvu. Pravda je, že on je asi ten poslední co by to roznášel po škole. Zhluboka se nadechnu a v hlavě se ujišťuji jestli jsem opravdu připravená mu to všechno říct. Zrovna jemu, klukovi, kterýho nemám zrovna v lásce, ale i přesto.....přesto se na to chystám, protože z něj zároveň cítím jisté bezpečí a důvěru. Nedovedu to ani pořádně vysvětlit. 

,,Dobře tak....zkrátka když mi bylo 14, vedle do domu se přestěhoval jeden kluk. Byl to takový typický lamač dívčích srdcí. Bylo mu 20, měl tetování, jezdil na motorce, každá holka v okolí z něj byla celá pryč ......včetně mě. Ten kluk se docela rychle skamarádil s mým bráchou, kterýmu bylo v tý době 18. No a jelikož se sem tam poflakovali i u nás....splnil se mi jeden z mých snů a on si mě začal všímat. Byla jsem z něj celá pryč. On mě dokázal perfektně pobláznit, stejně jako každou holku v okolí, akorát si k tomu ještě přidej můj věk..... Dokázal si mě perfektně obmotat kolem prstu. Začali jsme se potají scházet, protože říkal, že by se to mýmu bráchovi nebo rodičům nelíbilo, samozřejmě že ne. Určitě by šíleli kdyby věděli, že se tahám s dvaceti letým drsňákem od sousedů.....Udělala bych pro něj snad všechno. Byla jsem malá naivní holka, která byla celá pryč z toho, že se o ní zajímá někdo takovej a on si to moc dobře uvědomoval. No jelikož jsi slyšel můj rozhovor s bráchou, tak asi už chápeš kam tím směřuju. Došlo to až do chvíle, kdy jsem se s ním vyspala. A ano bylo mi pořád 14, takže jsem správně ještě dva roky nemohla ( ve VB je sex legálně povolen až od 16 let), ale co bych pro něj neudělala. Akorát si pamatuju, že to za moc nestálo. Bylo to hodně nepříjemný a asi hlavně tím, že i když jsem mu to dovolila....nedělala jsem to zcela dobrovolně a moje podvědomí to moc dobře vědělo. No a den na to......prostě zmizel. S rodinou se zase odstěhovali a on už to musel moc dobře vědět. Cítila jsem se příšerně, využitě, méněcenně....ale nikomu jsem o tom neřekla. Až skoro o rok později se o tom náhodou dozvěděl brácha, protože mi to začalo pomalu stále víc a víc docházet. Že se vlastně stalo něco, co se stát nemělo. Začala jsem dostávat rozum a uvědomila si jak jsem byla hloupá a jak mě vlastně naprosto perfektně zvládnul ukecat. Brácha z toho byl samozřejmě taky celej mimo a co jsem zjistila až dneska, tak si to hodně dával zavinu, protože to byl jeho kamarád a dává si za vinu, že si něčeho nevšiml. Chtěl to samozřejmě hned říct rodičům, nějak to vyřešit, najít toho kluka a zažalovat no nebo cokoliv, ale já ho uprosila ať to nedělá. Nechtěla jsem, aby to všichni věděli, protože se za to dodnes stydím. Stydím se, že jsem byla tak hloupá......" dokončím své vyprávění, při kterém jsem neměla sílu se ani jednou podívat na mého společníka a už mi zase stéká několik neposedných slz po mých tvářích. Prostě se tomu nedá zabránit. Nejsem zvyklá se o tom s někým bavit.