☂︎ zKus zapomenout - |Five Hargreeves| {POZASTAVENO}

☕︎ 0. Zero. ☂︎

Flashback o 17 let:

Ahoj jmenuji se Nasa, Nasa Hargreeves. Ať už se známe, nebo ne, bydlím v jednom domě se sedmi sourozenci. Přesněji řečeno... Shrnutě řečeno, všichni jsme tak nějak experimenty našeho otce, známého miliardáře, Reginalda Hargreevse. Nebo aspoň moji sourozenci. Co si pamatuji tak já společně s mojí sestrou Vanyou neoplíváme nějakou zvláštností.

Vždy, když se něco kdekoliv ve městě stane, pozoruju společně s otcem a svou sestrou situaci. Lépe řečeno, stojíme v mimo dění, v ústraní.
>>>>

Poté, co otec ze střechy odešel mě a Vanyu dovedla Grace do auta, kde už čekal Pogo a jeli jsme domů. Nevím zda se to dalo úplně nazývat jako domov, ale pokud ne, tak potom bohužel žádný nemám.

Dojeli jsme před Akademii. Vystoupili jsme z auta a odešli dovnitř. Naši sourozenci byli ještě před bankou. Někdy se mi zdálo že jsou tou slávou až posedlí. V domě jsme teď byly jen já, Vanya, Pogo a naše robotická Matka.

,,Nas, nechceš si zahrát Pantominu?" Navrhla tiše Vanya, která se usmívala od ucha k uchu. Nikdy jsem jí nedokázala odmítnout.

,,Jasně, proč ne" Úsměv jsem jí opětovala a rozešla se za ní na chodbu ,,Mamii" Zavolala jsem.

Během chvíle k nám s úsměvem přiběhla mamka, která nám věnovala svou plnou pozornost ,,Copak se děje Nasy?" Věnovala usměvavý pohled i Vanye.

,,Jdeme s Vanyou na zahradu, vyřiď to prosím Pogovi" Zasvětila jsem jí.

,,Dobrá, za chvíli bude večeře. Potom pro vás příjdu" Zamrkala.

,,Dobře" Přikývla Vanya a já s ní.

Rychlímy kroky, které doprovázel náš smích. Posadila jsem se do tureckého sedu. Vanya napodobila můj čin a sedla si hned naproti.

,,Klidně začni" Pobídla mě se skromným úsměvem.

,,Fajn" Zasmála jsem se lehce.

Zvedla jsem se do stoje a začala předvádět. Postavila jsem se na jednu nohu, a druhou se pokoušela dotknout vršku hlavy. Kotník jsem přidržovala až téměř u hlavy ale stále jsem nebyla dost ohebná na to, abych se jej dotkla. Narovnala jsem se a pokusila se udržet svůj lehký, půvabný úsměv.

,,Hmmmm... Baletka?" Tipla si Vanya. Naklonila zkoumavě hlavu na stranu.

Já jen zavrtěla záporně hlavou. Už mě začínali bolet ruce i nohy. Vanya se zvedla ze země a začala kolem mě pochodovat a prohlížet si mě. Vypadala docela vtipně.

,,Socha?" Zkusila další.

,,Co? Ne" Zasmála jsem se. Nasadila jsem zpět inteligentní výraz. Vanya se zastavila přímo předemnou.

,,Jsi věc, předmět nebo zvíře?" Zamyšleně si začala okusovat nehet na palci.

,,Zvíře" Nadzvedla jsem obočí ,,Už moc dlouho nevydržím" Zaskučela jsem. Už jsem se trochu zakolébala kvůli špatné rovnováze.

,,Surikata?" Dál tipovala. Buď jsem byla špatná ve hře já nebo ona.

,,Ani náhodou" Zavrtěla jsem záporně hlavou.

,,Co děláte" Objevil se jeden z našich bratrů.

Já vylekaně pustila svou nohu a ztratila rovnováhu, začala jsem padat do zadu když mě něčí ruce zachytili. Otevřela jsem pomalu oči, dotyčný mi pomohl se zpět postavit. Otočila jsem se za sebe a hned ho propálila pohledem.