☕︎ 33. Thirtythreee. ☂︎

786 32 10
                                    

,,Dáme tacos?" Prolomil ticho Klaus.

,,Já nevím, nenaruší to časovou osu když si koupíme tacos?" Zeptala se Vanya nejistě.

,,Nezkusíš, nevíš. Alison, Naso tacos?" Usmál se na nás přiblble.

,,Dala bych si" Přiznala jsem, když mi zakručelo v břiše.

,,Nepočkáme na ostatní?" Alison také znejistěla.

,,Prosimtě, znáš je... Než si to vyříkají bude půlnoc..." Protočil očima.

,,Fajn..." Nakonec kývla.

Došli jsme do kadeřnictví. Podle všeho tu Alison pracovala. Sundala jsem si kabát od uniformy a odhodila ho na jednu z židlí.

,,Ale copak slečno... Luther byl můj milej" Začal Klaus předvádět jak se ona a Luther muchlovali. Uchechtla jsem se.

,,Cože? Ne, ne nikdy jsme se nepolíbili.." Pokusila se to zakecat. Marně. Všichni totiž věděli pravdu.

,,Ale.... celou pubertu jste na sebe při jídle děsně nenápadně házeli smutný psí oči a tekli vám sliny... Fuj" Zašklebil se.

Vanya jen zmateně poslouchala ,,Nemáme být bratři a sestry?" Věnovala tázavý pohled i mně.

,,Nooo... technicky...-" Klaus Alison ihned skočil do do řeči.

,,Technicky...?" Zasmál se ,,Jestli používáš slovo technicky tak máš slušnej malér" Začal se smát ješte víc.

,,Tak jo, vy tři, soustřeďte se. Hele zjevně nezachráníme svět, ale možná, možná bychom mohli zachránit moje manželství" Zasmála se už i Alison.

Neochotně jsem se postavila ,,Musím na záchod" Prohlásila jsem a rychle se vypařila než stačili cokoliv namítnout.

Prošla jsem chodbou až jsem našla dveře od záchodu. Vešla jsem dovnitř. Vypadalo to tu lépe než jsem si představovala. Vešla jsem do jedné z kabinek a vykonala svou potřebu. Utřela jsem si ruce do ručníků a už jsem chtěla odejít, když se ozval podivný zvuk z vedlejší kabinky. Jako kdyby byl ucpaný.

Pomalým krokem jsem si to nakráčela až k němu ,,Na tři.. Raz, dva.... TŘI!" Prudce jsem otevřela dveře od kabinky když cosi vylétlo přímo ze záchodu. Sotva jsem se stihla uhnout letícímu předmětu, který po chvilce letěl zase zpět k zemi díky gravitaci. Vypadalo to, jako oválná krabička. Moc jsem se k tomu neměla když to vypadlo ze záchodu, ale nakonec jsem se přemohla a vydala se to zvednout.

Chvíli jsem to znechuceně zkoumala když v tom, odpadl vršek. Vylekaně jsem nadskočila a odolala tomu předmět zahodit. Nahlédla jsem dovnitř. Papír? Zamračila jsem se.

Papír jsem vyndala a krabičku zahodila na zem. Rozbalila jsem ruličku, byl to vzkaz. Zmateně jsem jí přelétla očima.

Máš dvě možnosti Naso Hargreeves.

Smrt nebo spolupráce.

Vybírej rychle! Jednatelka

Můj tep se zrychlil a moje prsty drtili papír. Co to je? Kde se to tady vzalo? A jak to, že mě to zná? Zmačkala jsem vzkaz a spláchla.

,,Jen pluj odkud jsi přišel chlapče" Pro jistotu jsem splachování zmáčkla na dvakrát.

Upravila jsem se v zrcadle a vydala se zpět za svými sourozencemi ,,Kdo tady v té místnosti ví něco o vztazích? Tajně toužíš po nějaký Frau z farmy..." Klaus se díval na Vanyu.

,,Jmenuje se Sissi" Opravila ho.

,,Což je její postavení oproti tomu vztahu se sériovým vrahem zlepšení" Uznal.

☂︎ zKus zapomenout - |Five Hargreeves| {POZASTAVENO}Kde žijí příběhy. Začni objevovat