Family Mikaelson

63.kapitola

         Pohled Elis

Nenávidím ji, nenávidím všechny.

Naštvaně jsem si sedla do prostřed postele a vytáhla si řetízek z pod trička a otevřela si přívěšek, který jsem tam měla, a smutně se dívala na fotku, kterou jsem tam měla.

"Tak moc mi chybíš." zašeptala jsem a přitiskla si ji k srdci. "Přeji si, aby jsi tu byla se mnou." už jsem to nemohla vydržet a rozbrečela se úplně. Asi po pěti minutách jsem si utřela tvář a šla k Lusi do pokoje, kde měla být Elena. Byla tam, ležela na posteli jak kdyby byla mrtvá. Sedla jsem si k ní a chytla ji za ruku.

"Ty mě nesmíš zradit, nesmíš mě opustit jako ostatní. Asi to nevíš ale Finn chce odjet do Afriky, Rebeka si všímá tvého bratra, Elijah je furt venku a Kol ještě nepřišel domů. A Nik? Ten si teď všímá toho mimina. Nikdo na mě nemá čas. Už nechci být ta malá Elis, chci vyrůst a najít si kluka nebo aspoň upíří kamarády ale jsem jediný upíří dítě. Prosím Eleno, probuď se, potřebuji tě." zašeptala jsem a lehla si k ní, pořádně jsem se k ní přitulila jak kdyby měla odejít a nevrátit se. Ani si nepamatuji jak, ale usnula jsem.

"Zdravím, jsem Rose." uslyšela jsem dívčí hlas ze zdola. Otevřela jsem oči a opatrně vylezla s postele, Elena se ještě neprobudila. Šla jsem se podívat, komu patří ten hlas.

U dveří jsem spatřila blondýnu. Byla celkem i hezká ale objímala Finna.

"Ahoj zlatíčko." pozdravila mě, nelíbila se mi.

"Rose, to je má sestra Elis, Elis tohle je Rosalie ale říkej ji Rose." řekl rychle Finn a varovně se na mě podíval.

"Elis, pozdrav Rose." řekl Elijah a popostrčil mě k ní.

"Ne." zakroutila jsem hlavou.

"Elis, chovej se trochu slušně." napomenula mě Beka. Cože?? To jsou jako všichni proti mě?

"Ne nebudu ji zdravit. Je zlá, chce odvést Finna pryč od nás." zakřičela jsem a přitom dupla.

"Elis!" zakřičel Nik. Nikdo po mě nebude křičet.

"Nenávidím vás všechny." vykřikla jsem a utekla za Elenou. Proč tu není když ji potřebuji? Svalila jsem se vedle ní a rozplakala se. Nikdy by mě nenapadlo, že to skončí takto.

"Ty jsi jediná, která na mě není naštvaná. Všichni se na mě zlobí, protože jsem nepozdravila tu blbou blondýnu. Nemám ji ráda, chce odvést Finna do Afriky. Když jsem měla domácí učitele tak mě učili, že Afrika je daleko od nás a já nechci aby Finn byl daleko ode mě. Chci ho mít u sebe." šeptala jsem a znova se na ni natiskla.

"Mám tě ráda Eleno, jsi pro mě jako máma a proto mě nesmíš opustit. Byla bych tu pak sama." dodala jsem a pomalu usínala.

"Nikdy nebudeš sama Elis." zaslechla jsem zašeptání ale nedokázala jsem rozeznat komu patří a byla jsem strašně unavená na to abych otevřela oči a zjistila komu patří.