35.kapitola

876 49 2
                                    

             Pohled Klause

Furt jsem koukal na ten malí lísteček, který je hodně důležitý.

Pamatuješ na vilu uprostřed  lesa? Jestli jo tak přijď dnes o půlnoci k posledním dveřím v prvním patře.
Je tam Elena.

Doufal jsem, že ten kdo to napsal na ten papír má pravdu a Elena tam opravdu je. Vím kde je ta vila, bydleli jsme tam v 16.století. Proč mě ale nenapadlo dřív že by tam mohla být? Jsem ale vůl.

"Elijahu? Pojď jsem." zavolal jsem hlasitě a čekal až se objeví.

"Co potřebuješ, bratře?" objevil se u dveří zase v tom svým obleku, nechápu jak to může nosit.

"Vím kde je Elena. Pošli Rebeku, Kola a Elis na kraj Temného lesa. Ty půjdeš se mnou pro Elenu. Sofii ulož ke spánku, necháme ji tady. Finn už je na místě." vysvětlil jsem mu to. Vyjeveně se na mě koukal.

"Jak víš, kde je Elena?" zeptal se mě pochybovačně.

"Přečti si to. Vím, že je to kravina ale musíme to vyzkoušet." odpověděl jsem mu a šel se ještě rozloučit s Elis.

Sofie už spala ve svém pokoji. Nechali jsem ji tu nějaké jídlo na dobu neurčitou. Někdo ji už najde. Když Elis odjela s Rebekou a Kolem, šel jsem se připravit. S Elijahem jsme vypili tři sáčky krve a dva jsme vzali sebou, kdyby se něco stalo.

"Připraven?" zeptal se mě bratr.

"Jdeme." vydechl jsem. Rozběhli jsme se do Temného lesa. Nechápal jsem ho, jak se mu v tom obleku daří běhat. Možná si asi jenom zvykl.

"Stůj. Jsou tu upíři." zastavil mě Elijah. Stál jsem v klidu a poslouchal. Měl pravdu, zase, někdo tu je.

"Nechápu proč tu musíme chodit jak debilci. Stejně tu holku nikdo nenajde. A navíc, když mu na ni záleží tak proč ten mega les hlídáme jen my dva." říkal někdo. Potichu jsme se k nim přemístili a dál poslouchali.

"Hele, neřeš to, Ricky." řekl ten druhý a nervózně se rozhlédl. Kývl jsem na Elijaha a oba jsme se přenesli za jednoho upíra. Já měl toho Rickyho.

Vyrval jsem mu srdce dřív než stačil vydat jedinou hlásku. Elijah udělal to stejný. Těla jsme ukryli do křoví a opět se rozběhli k vile. U domu nás čekala nějaká žena, lidská žena. 

"Přišli jste, Elena na vás čeká. Jděte." zašeptala a pak šla do zadní chatky. Ani jsem ji nestačil poděkovat za ten lístek, který mi poslala.

"Jdeme, jdi pro ni a já se postarám o ostatní." řekl Elijah a já se rychle rozběhl ke dveřím kde měla být Elena. Otevřel jsem pomalu dveře, pro jistotu, kdyby tam bylo něco jiného. Můj pohled upoutala postava na posteli.

"Eleno?" zašeptal jsem a v tu chvíli mě postava objala. Byla to Elena. Byl jsem tak šťastný, že jsem ji chtěl políbit ale udržel jsem se.

"Eleno, jsem rád, že jsi živá ale teď musíš spát." ovládl jsem ji a chytil její křehké tělo do náruče.

U dveří jsem potkal bratra rychle jsem mu vysvětli, že spí a pak jsme se opět rozběhli k autu, který mělo být na kraji lesa. Uviděl jsem světlo. Auto. Elijah mě otevřel zadní dveře, kde už byla Elis. Sednul jsem si a dal si Elenu na klín. Elijah si sedl vedle mě a Kol hned vyjel.

Konečně nový život v Miami. Tam jsme ještě nebyly.

Family MikaelsonKde žijí příběhy. Začni objevovat