Family Mikaelson

39.kapitola

             Pohled Eleny

Seděla jsem na posteli a čekala na Nika. Je to divné, dvojnice chodí s původním upírem. Líbí se mi, je krásný a když mě políbil.
Prstem jsem se dotkla rtů, stále jsem cítila jeho rty na těch svých.
Trhla jsem sebou, když se otevřeli dveře a z nich vyšel Nik jen v ručníku.
Aww, musela jsem se kousnout do rtu. Byl tak krásný, ty svaly a tetování. Nevěděla jsem, že má tetování. 

"Utři si tu slinu." zasmál se. Okamžitě jsem zčervenala a koukla se na svoje prsty. Bože to je trapas, pomyslela jsem si.

"Nevěděla jsem, že máš tetování." zamumlala jsem a nenápadně na něj pohlédla.

"Někdy ti řeknu, jaký má význam teď se začni chovat normálně, už jsou doma." řekl a rychle se oblékl. Tou svou rychlostí se přemístil za mnou a objal mě. Budu si muset zvyknout, že je můj kluk upír. Můj kluk, to se hezky říká.

Nik mě objal a já se o něj opřela. Je krásný vědět, že na mě někomu záleží a má mě rád. Chtěl mi něco říct ale otevřeli se dveře.

"Co ten bordel v kuchyni?" přiletěl sem Finn a byl naštvanej. Už jsem chtěla říct Nikovi, že jsem měla pravdu s tím, že nám to neuvěří ale on mi zacpal pusu.

"Jaký bordel? My jsme nic neudělali, byly jsme celou dobu tady." hrál na blbého Nik a tvářil se nevině.

"Já vím, že jste to byly vy, tak si to jděte hned uklidit." řekl už klidněji ale furt byl naštvanej.

"Už jsem řekl, my jsme nic neudělali tak nebudeme nic uklízet." zopakoval Nik a víc mě obejmul.

"Vážně? A kam teda zmizel ten vzkaz co napsala Beka? Ten se jen tak vypařil ne?" řekl ironicky Finn a odešel, nezapomněl třísknout dveřmi.

"Já jsem říkala, že nám to nevyjde." řekla jsem a vymámila se z jeho objetí i když mi tam bylo dobře.

"Fajn, vyhrála jsi." povzdechl jsi a šel za mnou. Došli jsme do kuchyně kde už všichni byly a uklízeli.

"No tak děkujeme, že jste to za nás uklidili." řekl s úšklebkem Nik. Všichni se na něj výhružně podívali a Rebeka vyhrkla.

"Vždyť jsi tvrdil, že jste to nebyly. To chceš jako říct, že jsi kecal?" ajaj, měl raději mlčet.

"Teda samozřejmě, že jsme to my nebyly, špatně jsem se vyjádřil." snažil se s toho vymluvit a hned se dal na útěk protože se po něm Rebeka vrhla.

"Zabiju ti kluka, Eleno." zakřičela ještě na mě.

"Jdu otevřít." vyhrkla jsem rychle když se ozval zvonek. Otevřela jsem velké bílé dveře a zírala na tu osobu, která tam stála.