Family Mikaelson

37.kapitola

            Pohled Jeremyho

Elena už je pěkně dlouho pryč. Nikdo neví kde je ale tuším, že v tom mají prsty Mikaelsonovi. Sestra by přeci jen tak nezmizela, doufám, že je v pořádku.

"Jeremy, co je s tebou?" zatřepal se mnou Matt.

"Nic, jen mě trápí Elena, ještě se neozvala." povzdychl jsem si a začal utírat další stůl.

"Určitě je v pohodě, nemysli na ni, dneska je u Tylera další párty, přijď potřebuješ odreagovat." poplácal mě po rameni. Co to žvatlá? Jak na ni nemám myslet?

"Nech mě být Matte, vůbec tomu nerozumíš." vyjel jsem po něm a odešel pryč. Nebudu s ním v baru ani minutu nebo bych ho musel zabít.

Rozhodnu se jít domů, tam mě nikdo nebude otravovat. Jdu kolem hřbitova a u brány zastavím.  'Mám nebo nemám?' přemýšlel jsem. Nakonec jsem šel dovnitř, nic se tu nezměnilo. Pomníky s květinami a nesmírné ticho. Šel jsem známou cestou a sednul si na zem před dva pomníky.

"Ahoj mami a tati." pozdravil jsem a nechal slzám volný průchod. "Moc mi chybíte, hlavně teď, když tu není Elena. Cítím se sám, nemám nikoho. Jenna je stále a tím svým přítelem a vůbec ji nevídám. Chová se jako by zapomněla, že se o někoho stará. Chybí mi ty časy kdy jsme byly rodina. Proč jste odešli?"

Takhle jsem asi seděl hodinu. Když už mi přestali téct slzy, stoupl jsem si a šel domů.  Ticho. Bylo to hrozné. Z kuchyně jsem si vzal jablko a šel k sobě do pokoje. Sedl jsem si na postel a koukal do prázdna.