Family Mikaelson

58.kapitola

           Pohled Eleny

Domů jsme dojeli až k večeru, bylo asi kolem 10 večer. Lusi spala a Jeremy byl taky unavený.

"Kde jste byly?" zeptal se nás Nik když jsme přišli dovnitř.

"Jela jsem pro bratra, do Mystic Falls." řekla jsem a čekala jak moc se bude zlobit.

"Sama?" zděsil se.

"Ne se mnou a neboj jenom jsme jeli pro Jeremyho a hned odjeli zase pryč." řekla Rebeka a protočila oči. Nik se na ni zle podíval a Rebeka šla ukázat Jeremymu pokoj.

"Jsem rád, že jsi v pořádku." objal mě a teprve pak si všiml Lusi.

"To je kdo?" zeptal se mě se zvednutým obočím.

"To je Lusi, našli jsme ji venku a já ji tam nemohla nechat." řekla jsem mu a začala mu říkat jak to v Mystic Falls vypadá.

"Už tam nikdy nepojedeš, ještě že jsme odjeli." povzdechl si a dovedl mě do našeho pokoje. Položila jsem Lusi doprostřed a přikryla ji.

"Necháme si ji, zítra nakoupíme vše potřebné a Elis bude mít mladší sestřičku." řekl Nik a já ho radosti objala. Budu se starat o dítě, vždycky jsem chtěla moje děti ale jako upír je mít nemůžu.

"Děkuji." zašeptala jsem a políbila ho. Jeho polibků nebudu mít nikdy dost.

"Jsem rád, když tě můžu dělat šťastnou." usmál se a pevně mě objal.

Všichni už spali a my se přesunuli do vedlejší ložnice. Pokračovali jsme v líbání a navzájem se začali pomalu vysvlékat.

"Miluju tě." zašeptal Nik a líbal každičký kousek mého těla.

Lehli jsme si na postel a Nik pokračoval v líbání po hrudi a níž. Celé moje tělo bylo jak v extázi.

Vrátil se zpátky ke mě nahoru a já přikývla. Naposled mě políbil na rty a vnikl do mě.

*

"Byla jsi úžasná." zašeptal a přikryl nás dekou. Při jeho slovech jsem se začala červenat a víc se k němu přitulila. Byla jsem hodně unavená.

"Miluju tě a nedovolím nikomu aby ti cokoliv udělal." zašeptal velmi tiše, asi si myslel, že už spím a neslyším ho.

"Elis nelez tam, je tam Nik s Elenou!" probudil mě výkřik a následně se otevřeli dveře.

"Co je?" zamumlal ospale Nik a přetočil se na druhou stranu.

"Omlouvám se ale nešla zadržet." vyhrkl hned Kol a při pohledu na nás dva v posteli bez oblečení se zatvářil ublíženě.

"To je v pohodě, teď odejděte. Oba." řekl naštvaně Nik a sedl si. Oba se na sebe koukli a beze slov odešli.

"Ahoj princezno." usmál se na mě a já si vzpomněla na včerejší noc.

"Ahoj." usmála jsem se a taky se posadila.

"Dneska jdeme koupit nějaký věci pro Lusi." řekl a začal se oblékat.

"Půjdeme hned nebo až odpoledne?" zeptala jsem se a omotala kolem sebe deku.

"Až budeš chtít." usmál se začal mě skenovat pohledem. Znovu jsem zčervenala a šla k nám si pro věci.

V pokoji už seděla Lusi, která vypadala jak by se zrovna probudila a když mě spatřila tak se zářivě usmála.

Oblékla jsem si spodní prádlo, kraťase a tílko. Učesala jsem si vlasy a v koupeně provedla raní hygienu.

"Jedeme na výlet." oznámila jsem Lusi a vzala si ji do náruče.

"Mám had." zašeptala a já se usmála, je roztomilá když neumí pořádně mluvit.

"Jdeme se nasnídat." řekla jsem s úsměvem a sešla s ní do kuchyně. Tam už byly všichni i Jeremy.

"Kdo to je?" zeptala se ostře Elis.

"Lusi, bude tu s mámi." odpověděla jsem a šla volnou rukou objat Jeremyho.

"Ahoj bráško." usmála jsem se. Teď jsem už měla skoro všechno, ještě chyběla teta Jenna a mí bývalí kamarádi.

"Beko? Je tu nějaká přesnídávka?" zeptala jsem se a posadila Lusi na linku.

"Tady, poslední." odpověděla mi a podala mi jahodovou přesnídávku. Bavila se s Jeremym, nějak se k sobě mají.

Pomalu jsem krmila Lusi a ignorovala vražedné pohledy Elis. Snad nežárlí?

"Jdeme s Nikem nakoupit nějaké věci pro Lusi." oznámila jsem jim, když už jsme byly oba nachystaný a stáli u dveří. Ozvalo se jen tlumené 'Ahoj' a pak už nic.

"Tak jedem, prvně potřebujeme autosedačku, pak oblečení, hračky, další věci a nějaké přesnídávky." řekla jsem a posadila si Lusi na klín, měla radost, že zase jedeme autem.

"Bjm bjm." smála se a nadšeně ukazovala na jiné auta, které taky jeli.

"Tady mají autosedačky." řekl Nik a zastavil na kraji chodníku.

"Půjdeš ji s Lusi vybrat? Musím si odskočit." poprosila jsem ho a dala mu Lusi do náruče a šla na nejbližší toalety. Potřebovala jsem se jen trochu upravit.

"Líbí se ti tady ta?" ptal se právě Nik Lusi, když jsem se vrátila k nim do obchodu. Moc jim to spolu slušelo.

Z Nika by byl skvělí otec, škoda, že je upír.

Nemohla jsem ani uvěřit co se dělo. Nik se hodně změnil, slyšela jsem o něm spoustu špatných věcí ale teď je úplně jiný. Není arogantní ani zlí a už dlouho nikoho nezabil. Nikdy jsem si nemyslela, že se ze mě stane upír, budu hodit s Niklausem a bydlet a jeho, teď už i mojí, rodinou.

"Eleno, nemůžeme si vybrat." vyrušil mě jeho hlas. Zatřepala jsem hlavou a usmála se.

"Vem tu růžovo černou." poradila jsem a vzala si zpět Lusi.

"Dobře." usmál se a políbil mě na tvář. Šel zaplatit sedačku a já mezitím šla k autu.

"Ejeno? Kde je maminka?" zeptala se mě Lusi. Ou, co ji odpovědět. Možná bude špatné, to co teď udělám ale musím to udělat. Ujistila jsem se, že Nik nejde a udělala to.

"Já jsem tvoje maminka a Nik je tvůj táta." ovládla jsem ji a skousla si ret, snad jsem to udělala dobře.

"Us jde tata." zasmála se Lusi a já si oddechla, funguje to.

"Tady to je." zasmál se a dal sedačku dozadu. Připoutala jsem Lusi a sedla si dopředu k Nikovi.

"Musím ti něco říct." vyhrkla jsem a koukla se na něj. Řeknu mu, co jsem udělala.

"Co? Stalo se něco?" zhrozil se a já s úsměvem zakroutila hlavou.

"Ne ale ovládla jsem Lusi. Řekla jsem ji, že jsem její máma a ty její táta." zašeptala jsem a sledovala jeho reakci.