19.kapitola

1K 54 1
                                        

                Pohled Klause

Dorazili jsme do toho města, kde má být Elis. Bylo to tu malé, takže najít Elis by neměl být problém. Rozdělili jsme se a každý šel někam jinam. Napínal jsem uši a snažil se aspoň něco zaznamenat nebo uslyšet. Nic. Prošel jsem celou ulici když jsem uslyšel Elijaha jak na nás volá. Normální člověk by to neslyšel ale my nejsme normální. Doběhl jsem na místo, kde byl Elijah ve stejnou dobu jako Kol a Finn.

"Našel jsem ji, je v tom domě." oznámil nám a byl na sebe hrdý.

"Na co teda čekáme? Jdeme." zavelel jsem a šel k domu.

Neobtěžoval jsem se klepáním a prostě ty dveře vykopl. Dal jsem do toho asi trochu více síly protože se celí rozpadli. Prohledali jsme celí dům a nikde nikdo.

"Kde tedy je?" obořil jsem se na Elijaha, který celou dobu zkoumal zeď.

"Tady, jsou to tajné dveře." řekl a kopnul do nich, zeď se hned rozpadla a vytvořila průchod. 'Kdy nám to hodlal říct?' pomyslel jsem si v duchu a šel za Kolem dovnitř.

Chodba vedla do sklepa. Bylo tu těsno a nedalo se tu normálně pohybovat. Konečně jsme došli na konec a otevřeli dveře, které tam byly. To co jsem viděl mi bralo dech.

Elis byla přitisknutá ke zdi a Mikael se ji právě chystal zabít. Finn ho hned odhodil na druhou stranu malé místnosti a s Kolem a Elijahem se do něj pustili. Já si přiklekl k Elis a vzal ji do náruče. Byla tak křehká, měla rozbitou hlavu a popálenou kůži. Musela dost trpět. Pořádně jsem ji objal a křikl na bratry, že jdu s Elis napřed. Vyběhl jsem z toho domu jak nejrychleji jsem dovedl a uháněl k nám domů. Cesta mi trvala asi tak půl hodiny. Když jsem konečně viděl náš dům, ještě jsem zrychlil a rychle ji otevřeným oknem dostal do obýváku. Rebeka s Elenou asi byly nahoře a  spaly, jinak by už byly dole.

Opatrně jsem Elis položil na gauč a sundal z ní zničené oblečení. Očistil jsem ji všechny rány, i tu na hlavě a pak ji přikryl přikrývkou. Bylo mi ji strašně líto. Je ji šest let a už si zažila mnoho těžkých chvil ale tohle byla ta nejhorší, nenáviděl jsem matku za to, co ji provedla.

Sedl jsem si na zem před ní a čekal až se probudí.

Family MikaelsonPříběhy, které tě pohltí. Začni objevovat