Family Mikaelson

47.kapitola

        Pohled Rickyho

Když nějací lidé odvedli Elenu zůstal jsem ještě chvíli pod postelí kam mě strčila. Když jsem si byl jistý, že je dům prázdný vylezl jsem a rychle běžel k těm Mikaelsům. Mám štěstí, že vím kde to je jinak bych asi bloudil všude možně.

U jejich menší vile jsem zpomalil a šel normálně ke dveřím, byl jsem unavený z toho jak jsem běžel a navíc jsem dva dny nespal kvůli Eleně tak se to na mě podepsalo. Zaklepal jsem na dveře a pak dal prst na zvonek a zvonil tak dlouho dokud někdo nepřijde otevřít.

V duchu jsem si stále opakoval tu větu co mám říct. Stejně to nechápu, proč by někdo unášel Elenu? A kdo je Mikael?

Nevšiml jsem si, že už ně kdo otevřel tak jsem spadl do náruče hezké blondýnky.

"Ele...Mik....Niklau..." vydal jsem ze sebe a snažil se to zopakovat ale aby mi víc rozuměli, to se mi ale nepodařilo protože jsem asi ztratil vědomí.

♦

"Už se probírá, Elis uhni chci s ním mluvit." slyšel jsem někoho mluvit.

Otevřel jsem oči a spatřil šest osob z toho jedno dítě. Doufám, že to děcko není Eleny.

"Je probranej." oznámila ta malá holčička.

"Řekni to, cos mi řekl dole ale srozumitelněji." řekla ta blondýna.

"Elena je v nebezpečí, má ji Mikael a musí se to dozvědět Niklaus." zopakoval jsem to pomalu a hlasitě. Když jsem to dořekl jeden týpek mě chytil za tričko a přitáhl mě k sobě.

"Zopakuj to." zavrčel, co jsem komu udělal? Za tohle mi Elena dá ne pět ale deset  kilo mrkví.

"Elenu má Mikael a má se to dozvědět Niklaus." řekl jsem roztřeseně a modlil se ať už mě pustí.

"Niku klid, on za nic nemůže, jen nám to přišel oznámit." řekl nějaký pán v obleku, že by otec? Ne byl celkem mladý. Tak strýc. Ten Nik mě pustil a já si upravil triko.

"Jsem Elijah, to je Rebeka, Kol, Finn a malá Elis no a pak Nik, nebo-li Niklaus." řekl ten v tom obleku alias Elijah.

"Jsem Ricky a Elena mi o vás vyprávěla." řekl jsem a v tu chvíli na mě skočil ten prcek.

"Aji o mě? Co říkala? Stýská se ji po nás? Vrátí se?" vykřikla nadšeně a sedla si mi na nohy.

"Říkala, že jsi skvělá. Moc tě miluje a to víš, že se ji stýská. Druhý den u mě mluvila jen o tobě." usmál se.

"Ona byla u tebe? Celou tu dobu?" podivil se Kol.

"Jo před pěti dny jsem ji našel na pláži jak pláče, bylo mi ji líto a tak jsem šel za ní. Řekla mi, že ji její přítel podvedl a že to tu nezná. Vzal jsem si ji k sobě." pokrčil jsem rameny.

"Aha a řekni nám o dnešku." vyzval mě Finn.

"Chtěli jsme se dívat na film ale Elena z okna někoho zahlédla a řekla mi abych vám to vyřídil a pak mě strčila pod postel a odešla pryč, slyšel jsem ránu a pak byl klid." řekl jsem jim, o tom, že byla dva dny mimo jim říkat raději nebudu.

"Dobře, dík za info teď můžeš jít domů. Zapomeň na nás, na  Elenu a na to co se za těch pět dní stalo." koukl se mi do očí Niklaus a já pocítil nějaký tlak v hlavě. Slezl jsem z postele a šel domů. Dveře už byly spravené. Sedl jsem si na svoji postel a přemýšlel.

Jsou to upíři, krom Eleny, ta je člověk.