Back to 86's

~Hvězdná přání~

Zrovna padala hvězda, když my seděly na zahradě zabalené v dekách a spacácích. V rukou jsme držely termosku a hrníčky s horkým čajem, vedle nás ležely rozbalené sušenky a Floyd sem tam zaštěkal. Jinak byla tma i klid, nikde ani noha a studený vánek omýval naše tváře směřující směrem k nebi.
,,Něco si přej" zašeptala Áďa, když svůj pohled upřela k řítícímu se tělesu dolů. Zářilo a rychle mizelo.
,,Přeju" usmála jsem se při své odpovědi a zabrala se hluboko do svých myšlenek. Myslela jsem pouze na jediné, ikdyž se to zdálo v tu chvíli naprosto nemožné a nesmyslné. Jsem si ale jistá, že i Áďa myslela na to samé, co já. Věříme na zázraky a v jeden pevně doufáme.

Probudily mě až ostré sluneční paprsky. Šimraly mě po tváři do doby, než jsem otevřela oči a chtěla ze sebe shodit vrstvu deky, která mi svou teplotou potila tělo. V tu chvíli na mě čekalo překvapení.
,,Myslela jsem, že spíme venku, ne vevnitř" vypadlo ze mě potichu. Porozhlédla jsem se po místnosti vcelku nejistě, bylo to, jako bych se probudila ve snu.
,,Aduš?" Zatřásla jsem svou nejlepší kamarádkou. Stále ještě tvrdě spala, jak je u ní zvykem.
,,Hm?" Přetáhla si deku přes obličej a otočila se směrem ke mně.
,,Kde to jsme? Není to vtipný" vybalila jsem na Áďu, přičemž jsem ji donutila se vzbudit. Po místnosti se podívala stejně nejistě a překvapeně jako já.
Byl to menší pokoj s retro barevným nábytkem. Po zdech byly různě vylepené plakáty se snad všema skupinama té doby, hercema a zpěvákama. Naproti naší velké posteli, kde jsme se vzbudily obě, stála malá masitá bedna s knoflíkama. Asi televize, ale z minulého století.
,,Co jsi udělala s naší zahradou?" Zeptala se Aduš a omámeně si prohlížela celou místnost.
,,To jsem se chtěla zeptat já tebe" nasadila jsem vážný výraz a odhodlala se vstát.
Došla jsem jen ke skříni, v ní mě zarazila hromada oblečení, který jsem nikdy předtím neviděla. Kožený snad všechno, punčochy, trička s kapelama, roztrhaný kraťasy i džíny, topy. všechno jako z osmdesátek . . .
Zbytek bytu byl laděn do stejného stylu, jako pokoj, kde spíme. Za okny se rozléhala rušná ulice, plno lidí, ale ne turistů. Ti by se chovali úplně jinak.