Back to 86's

~Koncert~

,,Dělej, jdeme" táhla jsem za ruku Áďu směrem na sunset boulevard, kde měl ležet klub Roxy, ve kterém se dnes představí Guns n' roses v čele s MLADÝM Axlem.
,,Nojo, vždyť už jdu" protočila oči v sloup a snažila se vyvléknout z mýho sevření. Ale já nepovolila, potřebovala jsem jistotu, že půjde stejně rychlým krokem a nikde se nezdrží ani na mikrosekundu. Jsem jak smyslů zbavená. Jdu jen vpřed, neustále melu o Axlovi a kapele, neberu ohledy na jiný lidi, co se snaží projít. Hlavně, že já budu včas na koncertě a seženu ještě lístky někam do předu, abych měla svoje lásky nadohled.
Všechno nadchnutí mě rázem přešlo. Před klubem obrovská fronta a na stěně plakát vyprodáno. Většina lidí, co se snaží dostat dovnitř už své kusy propouštěcích papírů drží a mává s nimi nad hlavami. Jen my jsme tu pozdě a v klubu se už pro nás nenajde místo.
,,A co teď?" Zesmutněla jsem a prohrábla si svou hustou hřívu hnědých vlasů.
,,Půjdeme jindy" objala mě lítostně Áda, ale to mi nestačilo. Zůstaly jsme před klubem už jen my dvě a nepříjemná gorila, která nás gestem ruky a pohledem poslala pryč.
,,A co třeba zadní vchod?" Napadlo mě rychle.
,,Za pokus nic nedáme" mrkla Aduš, plně s mým plánem sympatizovala.
Vytratily jsme se z dohledu všech securiťáků a zašly za první roh, jenž vedl dozadu za budovu. Pustily jsme se do hledání.
Po několika minutách se ale vše zdálo marné. Žádný jiný dveře, pouze menší okno, z nějž byla hudba slyšet až ven.
,,To okno" zaměřila Áduš pohled na něj. Věděla, jak moc tam chci. A proto neváhala jít i přes zákon.
,,To tam jako vážně chceš vlézt?" Zarazila jsem se.
,,No jasně, pojď" postavila se na obrubu budovy a opatrně vlezla do otevřeného okna. V tu chvíli její obličej pohltil typický smrad z cigaret. Věděla, že je přesně tam, kde chtěla být. Neváhala, podala mi rychle ruku, aby mě vytáhla. Hlava se mi ponořila do toho samýho puchu a já měla poprvý v životě možnost poznat rockerský kluby osmdesátek. Až pak jsme se teprve rozkoukaly po svém okolí.
,,Kde to přesně jsme?" Vznesla otázku, jejíž odpověď by zajímala i mě.
Stály jsme na nějakém stole, vedle na věšáku byly pověšené různé věci - bundy, kalhoty, ale i trička, či kytara. Bílej prášek po zemi, flašky od chlastu, ale i s, taky všuse možně a nechyběly ani krabičky cigaret různých druhů.
Nikde diváci a před námi jen bílé, posprejované špinavé dveře.
,,My jsme v backstage" zavrtěla jsem hlavou a porozhlídla se ještě jednou kolem.
,,A před sebou máme trička kluků z kapely. Třeba tohle je Slashovo" usmála se Aduš, vzala jedno černý tílko z věšáku a začala s ním mávat nad hlavou.
,,Raději to polož, pojď, musíme se dostat mezi ostatní" špitla jsem, slyším krkoky přibližující se k nám.
,,Taky to slyšíš?" Vyvalila oči i Áďa, tričko rychle hodila na zem, čapla mě za zápěstí a plnou rychlostí vyrazila pryč ze dveří po schodech dolů.
Konečně lidi, hluk z repráků a všichni kluci na pódiu.
,,Jsme tady!" Neudržela jsem jazyk za zuby a zakřičela. Běžely jsme hned mezi další fanoušky. Postrkaly jsme ostatní, prorvaly se do první řady a šťastné pozorovaly Axla lítajícího po pódiu. Skákal sem tam, běhal sem tam a do mikrofonu vyřvával slova z welcome to the jungle. Slash stál trošku víc na stranu, u kolen držel svou elektrickou kytaru, který se jen ladně dotýkal, ale přitom hrál. Steven seděl za svýma bicíma jako největší king, Duff hrál s úsměvem na tváři a Izzy zase vyhrával melodii nalevo. Bylo to zkrátka tak, jak to z naší doby známe z videoklipů.

---------------------------------------------------------
Další kapitolka 😂 tak snad to dává nějakej ten smysl, ale musím říct, že mě to neuvěřitelně baví (snad mi to vydrží)
A: Jaká je vaše nejoblíbenější písnička od GN'R ?
Q: Moje asi don't cry a welcome to the jungle (ale mám strašně ráda i jiný, viz patience, paradise city, ...)