Back to 86's

~Znamení~

,,Děláš si ze mě srandu?!" Přeběhla silnici za námi naštvaná bruneta, postavila se mezi nás a mě odstrčila od Axla rukou. Křičela a brečela. Nadávala nám oběma a mně až po chvilce došlo, kdo ona je.

,,Erin, klid" snažil se ji utišit Axl klidným hlasem, ale vůbec nereagovala. Řvala pořád stejně, ne - li víc.
,,Není to tak, jak to vypadá" rozhodil ruce do obraného gesta, čímž si vysloužil pořádnou facku od své přítelkyně. Ta stále plakala a nakonec vrhla vražedný pohled na mě.

,,Eri, nech si to vysvětlit" rozešel se Axl k ní blíž a jeho pohled patřil už jen jedné ženě na světě. Nikdo jiný pro něj neexistoval, snažil se ji uklidnit. Ale stále marně. Přistála mu další facka na druhé tváři a pak hnědovlasá dívka asi zmizela a Axl za ní.
~
Chtěla bych něco říct, nebo se omluvit, ale od půlky hádky jsem je neviděla, jen jsem slyšela jejich kousavá slova a nadávky.
Sic jsem před studiem fyzicky stála,  mentálně jsem se objevila jinde. Kolem mě byla černá noc a obloha plná hvězd. Seděla jsem sama v trávě, klepala kosu a pozorovala pár svítivých očí. Něco mi naznačovaly, protože se po chvilce přede mnou objevily tikající hodiny. Jakoby mi docházel čas a Erin mi ho zkracovala čím dál víc.
Když ale utichl její hlas, hodiny přestaly vykazovat známky činnosti. Pohlédla jsem vzhůru a na nebi byly zválštně uspořádány hvězdy. Byl v nich vzkaz, abych ho zachránila.
Možná není taková náhoda, že jsem tu, ale jsem vyvolená a jsem zde z nějakého důvodu. Mám někoho zachránit, ale koho a před čím, nebo před kým? Axla? Před jeho životem, kdyby zůstal s Erin? Mám snad přepsat historii nejen rocku? A proč zrovna já?

<<<<>>>>

Trochu se oklepu a několikrát zamrkám. Stojím opřená o špinavou zeď nahrávacího studia a kolem mě se rozléhá temná noc. Žádné lampy nesvítí a bary už zavřely. Nikde nikdo není a já se začínám trochu bát.
Nemám ráda být sama a už vůbec ne v noci na ulici. Navíc jsem zmatená a nevím, kudy se vydat domů. Nevím ani, kolik je vůbec hodin a na jak dlouho jsem tu takhle zamrzla.
Jen vím to, že mi je zima a chybí mi ta zrzavá palice, která se předtím rozběhla za Erin.

<<<<>>>>

Áďa

,,Mám fakt strach, je půl 4 ráno!" Chodím kolečka před sedačkou v obýváku. Na ní sedí Slash a baví se mým telefonem a fotkami mě a Maji jako malých.

,,Neboj, bude někde s Axlem" myká rameny Slash, jako by mu bylo všechno jedno a znovu se na jeho rtech začíná tvořit úsměv.

,,Ne! Vypni to!" Křiknu, když si všimnu, čemu se tlemí. Fotce nás dvou, jak se snažíme napodobit Axla a Kurta Cobaina.
Vypadá to strašně komicky, mám na sobě malý svetr, černé džíny, které na mě visí díky jejich velké velikosti a obrovskou černou čepici s otrhaným bílým nápisem. Maja má zase na hlavě místo šátku utěrku a linkami namalované čáry, jako tetování.
Je to jedna z našich krásných vzpomínek, ale Slash ji opravdu vidět nemusí.

Už se nadechuji pro další slova, ale přeruší je zvonící zvonek.
,,Konečně je tu!" Oddychnu si a jakmile otevřu, vrhnu se osobě stojící na prahu kolem krku. Ale podle stavby těla to Maja opravdu není.
Nejistě se odtáhnu a křečovitě se pousměju. Přede mnou stojí zlitý Axl a divně si mě prohlíží.

,,Myslela jsem, že jsi Madla" ospravedlňuji svůj čin a zmateně koukám na zrzka, který mi věnuje zase jeho zmatený pohled.

,,Ona tu není?" Dostane ze sebe a porozhlídne se po bytě. Teď vstává už i Slash a začíná se zajímat, tentokrát ne o fotky a historky z našich společných chvil, ale o zmizení naší kamarádky.

,,Ne, myslel jsem, že bude s tebou" zatáhne Saul Axla dovnitř aby nestál na chodbě, podepře ho a posadí na gauč. Sám není skoro ničeho schopný, alespoň došel sem.

,,Pohádal jsem se s Erin, byla u toho, byl jsem chvilku pryč a zmizela. Myslel jsem, že šla domů, chtěl jsem se omluvit" vysvětluje Axl a postupně se do svých slov zamotává. Je vidět, že má opravdu strach a smutek v očích.

,,Takovýho starostlivýho a citlivýho ho neznám" šeptne směrem k mému uchu Saul jako reakci na jeho skleněné oči a míří pro vodu do kuchyně. Jen kývnu a posadím se vedle Axla.

,,Kde může být?" Zeptá se mým směrem, ale pouze pokrčím rameny. Doufám, že ví, co dělá a že ví, kde je.
Snad se nic nestalo a já ji budu moc co nejdřív obejmout a pořádně ji seřvat.