~Tajemství~

83 9 0
                                    

Právě sedíme v nahrávacím studiu na předměstí Los Angeles, kam nás Axl pozval. Jsme tu jen my s Áďou a kapela. Kluci zkouší v místnosti za sklem, ale i přesto se k nám někdy dostane Axlův ječák, někdy Stevovo třískání do bubnů a nebo kytarove sólo Slashe či Duffa.
Je fajn je slyšet takhle na živo a slyšet skládání slov do písniček, které my už dávno známe. Smějeme se na celé kolo a u toho pijeme kafe a ládujeme se sušenkama, který tu zbyli po předchozí kapele co nahrávala. Jako oběd jsou dokonalý.

,,Loaded like a freight train, Flyin' like an aeroplane, Feelin' like a space brain, One more time tonight" přeřváváme se s Áďou a kolíbáme se do rytmu jednoho z pozdějších hitů od guns. Kluci ho za sklem teprve zkouší, dávají dohromady slova a melodii, ale my dvě jsme napřed a máme soukromou karaoke párty v domnění, že nás těch pět neposlouchá.
Ale to bychom nebyly my, kdybychom alespoň jednou za den neměli smůlu. Už pěknou chvilku nehrajou, všichni sedí na židlích a upřeně poslouchají. Náš zpěv a jejich zatím nedokončenou písničku.

,,Ehm"  odkašlal si hlasitě Axl když jsme skončily. Stál v průhledných dveřích zapřenej o ruku a těsně vedle něj Slash s překvapeným výrazem. Pozadu nezůstávali ani Duff se Stevem, jen Izzy seděl na židli a s nezájmem ladil svou kytaru.

,,Už předtím jsem věděl, že nejste místní, ale teď mám pocit, jako byste byly z budoucnosti" založil ruce na hruď Axl a botou vyklepával rytmus. Zněl soustředěně a zároveň hodně zaraženě. Nevěděl, co si myslet a jestli nemá náhodou co dočinění z mimozemšťany. Bylo mi ho líto, asi by pravdu vědět měl.

,,Navíc máte i ty divný věci pomocí kterých mezi sebou komunikujete a fotíte a jen se jich dotýkáte" přidává se do konverzace Slash a prsty míří na naše telefony. Leží netknutě na stole a sem tam zavibrují.

,,Znáte i naše písničky, které nikdo ještě neslyšel" dodává Duff a zmateně se rozhlíží po místnosti. Nakonec ale upře zrak na nás. Stejně jako ostatní členové Guns, nepočítajme introvertního Izzyho.

Obě beze slov a ve stresu sedíme na jednom místě. Sotva jsou slyšet naše nádechy, máme strach. Nechceme mluvit, ale víme, že musíme. Mlčením získáváme čas, srovnáváme si myšlenky v hlavě. Ale když se setkám s Axlovými oči, mlčenlivost se ve mně zlomí. Chci, aby to věděl. Nechci mu lhát.

,,Fajn" prolomím chvilkové ticho a mrknu na Ádu. Dávám ji znamení, že nemá cenu lhát a ona souhlasí. S pravdou ven. Teď a tady.

Rukou jsem pokynula všem k posazení se naproti nám a spustila celý náš příběh.
,,...A ráno jsme se probudily tady. Dvě holky z roku 2021 najednou v osmdesátkách, aby si splnily ten největší sen. Nevím, kdo se nad námi smiloval, ale vím, že jsme teď tady. Chodíme tady, dýcháme tady a vidíme vás tady. Je to skutečný, ale ať si každej tvrdí co chce" končím své vyprávění a juknu na kluky.
Axl se Slashem poslouchají, Steven vyjeveně sedí a Duff...hlavu má opřenou v dlani, oči má zavřený a nevnímá svět. On opravdu usnul. U mého dvou hodinového vyprávění o tom, co se všechno stalo, jak jsem přišla k hudbě, o karanténě, o celé budoucnosti.
Nechybí ani důkazy v podobě fotek z našich galerií nebo písniček, co pouštíme z playlistů. Většinou jsou to písničky GN'R, což kluky těší a na prázdné papíry si zapisují každé slovo a každou notu, co pochytí.

<<<<>>>>

,,Promiň mi to, jak jsem na tebe dneska vyjel" objímá mě zrzek s šátkem přiraženým až skoro v očích. Stojíme před studiem a venku se už smráká. Áďa odešla před hodinou domů po boku se Slashem a s úmyslem nakoupit. Zbytek kapely se fláká někde v klubu kousek od tud a my jsme opět spolu sami.

,,Chápu, že ti to přišlo divný. A ono vlastně je divný se ocitnout o 35 let zpátky v době" dávám mu jeho vlasy za uši a neucukávám z jeho teplého a příjemného objetí.

,,Je to děsně šílený, ale zároveň tak úžasný. Kdyby ses sem nijak nedostala, nikdy bych tě nepoznal a to bych asi nepřetrpěl" pošeptal mi do ucha, až se mi naježily všechny chlupy na těle.
,,Asi žil život, co je o tobě k přečtení v mojí době" pokrčila jsem rameny. Baví mě ho trochu dráždit.

,,Můj život už nikdy nebude stejný, protože jsi do něj vkročila ty. Dívka z budoucnosti, kterou znám 2 dny ale přijde mi, jako bych ji znal celý svůj život" zamrkal a odstrčil mě z objetí.
Navázal se mnou oční kontakt a špičku svého nosu nalepil na tu mojí. Zavřela jsem oči a čekala na roky vytouženou chvíli.
Nepřišla. Opět nás něco vyrušilo. A tentokrát to nebylo příjemné shledání s někým, kdo by nerad rušil...

---------------------------------------------------------
O ou, zase to nějak nevyšlo. Taková smůla... kdo si ale myslíte, že romanťárnu překazí tentokrát, když ne Áďa, Slash nebo zbytek Guns?
A co říkáte na prozrazené tajemství, které mělo být střeženo?
Je to dobře, že to kluci ví, nebo toho můžou zneužít?
♡♡

Back to 86'sKde žijí příběhy. Začni objevovat