𝕀 ℍ𝕒𝕥𝕖 𝕐𝕠𝕦 𝕆𝕣 𝕀 𝕃𝕠𝕧𝕖 𝕐𝕠𝕦 ✔️

11. Je to jen laskavost

Rychle se obleču, sportovně, udělám culík, obuji si běhací boty a běžím na náměstí ke kašně, kdy mám na toho Johannese počkat.

Za deset minut je tu.

,,Čekám tu snad celou věčnost."

,,Zase ty?"

,,Dělám to pro Tarjeie a Gitu. A Tarjei mi za to dá tisícovku."

,,Takže on tě podplatit! Panebože."

,,Co budeme dělat???"

,,No měl bych ještě uběnout tři kilometry."

,,Tak fajn. Jdeme běhat. Běhám ráda. Teda neběhám rychle."

,,No já určitě běhám o dost rychleji."

,,Za prvý jsi chlap a za druhý, kdybys neběhal rychle tak jsi věčně v biatlonu poslední."

,,Ha ha."

,,No ale v běhu na jehlových podpadcích bych vyhrála."

,,To ne."

,,Fajn. Tak si nějaký sežeň a zítra to uděláme."

,,Ne."

,,Tak fajn. Budeme běhat v parku."

,,Ok."

Jdeme k parku. Totiž tam se běhá nejlíp.

,,A nedáme si ten závod?" zeptá se Johannes.

,,Fajn." Dovolím nakonec.

,,3...2...1 TÉÉĎ!" odpočítáme si a rozběhneme se.

Johannes ode mě hned uteče. Já přeskakují nerovnosti a běžím jak nejrychleji to jde. Do cíle odběhnu těsně za ním a ukouznu na šišce. On mě chytne.

,,Díky."

,,Nemáš zač."

Jsme dle mého moc blízko sebe, ale on mě postaví.

,,Fajn. Tarjei mi říkal, že ti mám najít nějakej hotel, ale teď nic neseženem."

,,Tak si zahraju na bezdomovce."

,,Fajn. Chtěla jsem tu něco navrhnout, ale když chceš být bezdomovec tak čau."

,,Počkej. Jaký?"

,,Že bys mohl přespat u mě."

,,Ok. Bydlíš s někým."

,,S mámou. Bude z toho dělat závěry, ale to snad neva."

,,Jo v pohodě. Nepotřebuju být zmrzlý."

,,V noci nemá být zima."

Zrovna zapadá slunce. Chvíli se díváme a já vytáhnu mobil a vyfotím to. I když přes stromy to není moc vidět, možná proto je to ještě kouzelnější.

Jdeme rychle k našemu domu.

,,Budeš spát na zemi. U mně."

,,Fajn."

,,A jdeme zadními dveřmi, aby nás mamka neviděla."

,,Okey."

Jdeme dovnitř zadními dveřmi, ale nikde se nesvítí.

,,Počkej."

Jdu do kuchyně a rozsvítím. Na ledničce je magnetkou z Chicaga připevněný vkaz.

Milá Em.
Budu u Oleho. kdyby cokoli volej. Ráno půjdu rovnou do práce.
Mamka.

,,Johannesi můžeš! Mamka nepřijde!"

Johannes přijde do kuchyně.

,,Máte hezkou ledničku."

,,Jo díky. Je to moje práce."

Je to tam odjakživa. Každý rok jsme někam jezdili. Většinou i daleko. Nejdál jsme byli jeden rok na týden v Chicagu. Pak tu mám fúru magnetek od babičky a dědy z Kodaně a ještě od babičky a dědy z druhé strany z Osla. No pak mám ještě magnetky z fjordů a z dovolené, kdy jsme byli za polárním kruhem. Stockholm, Londýn, Glasgow a Edinburg , Řím, Paříž, Nuuk a hodně dalších. Taky že už je volno jen na mražákové části, kde je jen jedna z poslední dovolené i s tátou i mámou. Když se rozvedli, jezdili jsme s každým na jednu. Než nám bylo 18, což byly dvě dovolené a to Stockholm (mamka) a Glasgow a Edinburg (táta) a pak okolí Kodaně (máma) a Nuuk (táta). Na té magnetce je Koloseum. Je to vážně nádherná magnetka.