22. Marienne?

146 7 2
                                    

18. Srpna 2017

,,Vím že ti Em umřela mamka a není moc na to čas a ty jsi smutná, ale musím vám něco důležitého říct," řekne Marienne na našem "Babinci", kde jsem já, Gita a Hedda, se kterou jsem se začala bavit a je vážně super.

,,Co se stalo?" zeptá se Hedda.

,,Jo co?" zeptá se zase Gita.

,,Taky by mě zajímalo," řeknu.

,,Čekám dítě," řekne.

,,Cože?" vyjekneme naráz.

,,Já vím, že dvacet mi bude až v říjnu, ale já to vážně neplánovala."

,,A s kým?" zeptá se Gita.

,,S Andreasem."

,,S bráchou?" Poklesne mi brada. Andreas s Marienn chodili, ale nedopadlo to nejlíp.

,,Jo. Jak tu byl. Ten pohřeb. Já si myslela, že je to pořád ten starý Andreas, do kterého jsem zamilovaná až po uši, ale on je teď jiný. No prostě se to stalo no a pak mi řekl, že to mezi náma nepůjde, že bydlí daleko. Už jsme mu o tom napsala a domluvili jsme se jak to bude."

,,Bože! My budem tetičky! Ty nejlepší! Budeme to mimčo rozmazlovat!!!!!" řekne Hedda a zatleská.

,,Jo a to doslova," řeknu.

,,Promiň Em. Já já."

,,Ne to je jedno. Budu teta! To bude úžo!"

,,Rychle ses zžila s rolí tety," podotkne Gita, ,,A jaká máš vytipovaná jména?"

,,No žádná nemám," řekne Marienne.

,,Víš co, hezké by bylo pro holku třeba Hanna nebo Kristin a pro kluka Emil nebo Gustav," řekne Hedda.

,,Měla jsem na tebe dobrý tip s tím Gustavem," řeknu.

,,Cože?"

,,Ale jen jsem si myslela, že by se ti to jméno mohl líbit."

,,Jo jasně. Já jsem měla být kluk a měla jsem se jmenovat Gus."

Dopijeme a pak už jdeme každá svou cestou. Já jdu s Marienne, která teď bydlí se mnou protože bych nezvládla bydlet sama a ona alespoň nemusí bydlet u své mámy, které už má plné zuby.

~

,,Promiň, že jsem tu to neřekla dřív, ale chtěla jsem to říct všem naráz," řekne Marienne, když chystáme večeři.

,,Neva. Chápu. Já vždycky chtěla být teta."

,,Super. Víš co? Určitě budeš nejlepší teta světa."

,,Myslíš?"

,,Viděla jsem, jak se chováš k Thee."

,,Je to moje sestra. No nevlastní."

,,To neva, ale chováš se k dětem skvěle!"

,,Když myslíš Marienn."

,,Já nemyslím, já to vím."

Vyprskneme smíchy. Tohle říká vždycky. Od té doby co se známe což je od roku 2009, kdy jsem dostávala v devítce závěrečné vízo. Tý jo to bylo dávno! Ani mi to nepřijde, ale za už osm let!

,,Víš co? Musíš se šetřit. Takže jdi si sednout. Já to udělám."

,,Za prvé nejsem nemocná, ale těhotná a za druhé pořád mám ještě hrozně moc sil. Tohle mi říkej, až budu mít z břicha balón."

,,Fajn, Fajn Mari."

Zvednu ruce v obranném gestu a obě se zasmějeme.

Ahojky!!!
Máme tady prázdniny což pro mě znamená fůra času a málo práce což znamená hodně psaní což pro vás znamená dvě kapitoly denně!!! Ehh jo vím, že je to trochu hodně.

𝕀 ℍ𝕒𝕥𝕖 𝕐𝕠𝕦 𝕆𝕣 𝕀 𝕃𝕠𝕧𝕖 𝕐𝕠𝕦 ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat