12. Května 2017
Je pátek 12. Května, jsem v práci a kreslím si do zápisníku. Mám odpolední a nikde nikdo není. Alex je s Nao. Zkontroluji si zprávy.
GITUŠKA: Ahoj. Johannes bude mít narozky. Zítra bude mít oslavu. S Vetlem, který má narozky dneska. Chápu, že nebudeš chtít přijít, kvůli Johannesovi, ale kdybys přišla, byla bych je Tarjeiem ráda. Johannes tě sice vidět nechce, ale Vetle říkal, že tě mám pozvat.
MÁM PŘIJÍT NEBO NE? Přijdu. Nemůžu zklamat Gitu a Tarjeie a už vůbec ne Vetleho, když mě pozval! Když vyťukávám kladnou odpověď, přijde mi sms od taťky.
TAŤKA: Ahoj. Nezapomeň zítra na ty Theiny narozky. Těším se na tebe. Taťka.
Takže musím Gitě odepsat záporně. Alespoň nebudu muset být s Johannesem.
EMILYYY: Ahoj Gito. Promiň, ale nemůžu. Ani nemám zájem vidět Johannese. Promiň. Strašně ráda bych tě viděla. I Tarjeie a samosebou u Vetleho, když mě pozval. Ale Thea má narozky. Úplně jsem na to zapomněla. Možná se k večeru stavím.
GITUŠKA: Chápu. Oslava začíná v pět, takže můžeš kdykoli přijít. U nás jsi vítaná. Bude to u Tarjeie a Johannese doma.
EMILYYY: Fajn. Teď musím napsat taťkovi. čusik
GITUŠKA: Ok. AHOJJJJKKYYYYYYY
Tak napíšu tátovi.
EMILYYY: Čauky tati. Jasně že přijdu. Už se na vás taky těším.
Zbytek dne je úplná normálka. Když mi skončí práce, jdu koupit něco Thee a pro jistotu i Vetlemu (a Johannesovi). Když mám všechno vyřízeno, jdu domů a tam lelkuju na gauči s knížkou a limonádou (normálně bych si dala čaj, ale venku je vážně hic, hlavně na to, na co jsme tady v Oslu zvyklí).
V sobotu se vzbudím brzo, naštěstí nemám sobotu + neděli. To nesnaším.
Rozhodnu se uvařit nějaký zajímavý oběd pro mamku, která je v práci. Já totiž pak půjdu na tu oslavu u táty.
Skočím pro nějaké věci do supermarketu, protože doma to vypadá, jako kdyby to tam vyžraly myší.
Čirou náhodou jdu do toho, kde jsem kdysi pracovala. Čirá náhoda to asi tak nebude, když je to nejbližší obchod.
Naházím do košíku pár věcí a jdu k pokladně, kde je zrovna Karoline!
,,Ahoj Em! Ty jsi tu! Bez tebe je tu nuda."
,,Oh. V mojí nový práci je to taky fajn."
,,Jo tady taky. Víš jen ty jsi byla jediná kdo tu byl v mém věku."
,,Chápu. Co kdybych tě někdy přišla navštívit."
,,To by jo super Emily."
Pak už zaplatím a jdu domů.
Tam uvařím oběd. Udělám pečené kuře na bylinkách s pečenými brambory. Jedno z mamčiných oblíbených jídel.
Jdu do pokoje připravit se na oslavu. Vezmu si kanárkově žluté šaty a ty boty na podpatku, co mi dala Marienn k narozeninám.
Vezmu si batoh s květinami, dám do něj mobil, dárek a klíče od domu. Napíšu mamce vkaz, kdy se vrátím a kde je oběd, co jsem uvařila.
Pak už jdu na zastávku, protože k taťkovi je to celkem daleko. Na druhém konci města.
ČTEŠ
𝕀 ℍ𝕒𝕥𝕖 𝕐𝕠𝕦 𝕆𝕣 𝕀 𝕃𝕠𝕧𝕖 𝕐𝕠𝕦 ✔️
FanfictionPrvní se jí protivil. Pak se do něj zamilovala. Zase ji naštval a ona ho začala zase nenávidět. Nakonec mu odpustila... ~ Mezi nenávistí a láskou je tenká hranice. ~ Tahle kniha by se dala nazvat "přepisování historie" Pravdivá jsou umístění, místa...