30. Prosince 2017
,,Jdu na tu párty," řeknu Marienne.
,,Fajn. Já budu šít."
,,Super. Ušij mi něco."
,,Ok, ale připrav se, že to bude vypadá jako pytel od brambor."
,,Fajn. Neva. Budu to nosit moc ráda."
,,Tak už běž a užij si to za mě!"
,,Jasan. Tak já už běžím."
Vyjdu z domu a jdu zase k Gitě a Tarjeiovi. Zase. Ach bože, připadám si jako otrava.
~
,,Ahojky," řeknu, když mi otevře Johannes.
,,Čau Em. Pojď dál."
,,Bože Johannes otevřel Emily a pustil ji dál!" Řekne Gita.
,,No a?" zeptá se Johannes.
,,Byli jste jak kočka a myš. Vůbec jste spolu nemohli být v jedné místnosti ani minutu," řekne Tarjei.
Jdeme do jídelny. Je to velká párty a je tu hodně lidí. Sednu si na svoje asi oblíbené schody a přemýšlím.
,,Čusky Emily. Jak je?" zeptá se Vetle, který jde kolem.
,,Dobře."
,,Jak se má ta tvoje kámoška, no ta Marienne?"
,,Jo dobře."
,,No tak zase ahoj. Doufám, že se ještě uvidíme."
,,Já taky. Čau Vetle."
Sedím tam asi až do půlnoci, protože za mnou přijde Johannes.
,,Bude půlnoc!!!"
,,Za jak dlouho?"
,,Za půl minuty. A mám pro tebe ještě ten vánoční dárek, takže pak ti ho ukážu."
,,Fajn."
~
,,Deset......devět.......osm.....sedm.......šest......pět....čtyři.......tři.......dva.....jedna.......ŠŤASNÝ NOVÝ ROK!!!!" zakřičíme všichni.
Johannes se ke mně nehne a políbí mě.
,,Šťastný Nový rok Emily."
,,Šťastný Nový rok Johannesi."
,,A teď ten dárek."
,,Ok, ale já pro tebe nic nemám."
,,No dala jsi mi druhou šanci."
,,To je pravda."
,,Tak pojď."
Jdeme nahoru do Johannesova pokoje. Johannes tam něco vyhrabává.
,,Tady to je!!!"
Ukáže mi ne moc pěkně zabalený balíček.
,,Fajn. Tak já ho otevřu."
Vezmu si dárek, opatrně ho otevřu a uvnitř je řetízek na krk se srdíčkem.
,,To je nádhera."
,,Jsem rád, že se ti líbí."
Políbíme se.
,,Tak a teď ti ho nasadím."
Vezme si řetízek a zapne mi ho na krk.
,,Díky."
,,Nemáš zač Em."
,,Co teď???"
,,Mohli bysme.... nedělat nic."
,,No tak fajn."
Lehneme si na postel a povídáme si o všem možném i nemožném a nakonec usneme.
~
,,Zase jsem tu usnula," řeknu, když se vzbudím.
,,Neva, ale jdi, ať tě tu Tarjei nevidí. Dělal by z toho, jako vždy, ukvapené závěry."
,,Fajn. Tak čau zase se někdy uvidíme."
Dám mu letnou pusu na čelo a vypadnu z domu.
~
Doma na gauči sedí Marienne.
,,Kde jsi proboha byla?! Byla jsem strachy bez sebe."
,,Klid. Jsi jak mám-"
,,Vím že je to těžký. Tak a pokračuj od toho, co jsi chtěla říct potom."
,,Fajn. Usnula jsem tam."
,,Ach bože! S kým?"
,,Jak s kým? Sama. Na gauči."
,,Ach jooo. To není zábavné."
,,Tak dobře na gauči ne."
,,Jsem si říkala, jinak bys hekala, jak tě všechno bolí!"
,,To j-"
Zapípal mi mobil. SMS.
JOHANNES: Už teď se mi po tebe stýská. Škoda že musím odjet. XXX
Asi se na tom mobilem nějak culím, protože Marienne řekne:
,,Proč se na ten mobil díváš, jako na svatý obrázek?"
,,Ale nic. Jen SMS."
,,Hele ty seš vážně do někoho zabouchla!!!"
,,Nooo."
,,To musíme probrat!!!!"
Ahojky! Dneska jsme byli pro změnu na Slovensku a taťka chce jít zítra na Lysou horu!! Naštěstí jsme mu to s bráchou a mamkou vymluvili.
ČTEŠ
𝕀 ℍ𝕒𝕥𝕖 𝕐𝕠𝕦 𝕆𝕣 𝕀 𝕃𝕠𝕧𝕖 𝕐𝕠𝕦 ✔️
FanfictionPrvní se jí protivil. Pak se do něj zamilovala. Zase ji naštval a ona ho začala zase nenávidět. Nakonec mu odpustila... ~ Mezi nenávistí a láskou je tenká hranice. ~ Tahle kniha by se dala nazvat "přepisování historie" Pravdivá jsou umístění, místa...