𝕀 ℍ𝕒𝕥𝕖 𝕐𝕠𝕦 𝕆𝕣 𝕀 𝕃𝕠𝕧𝕖 𝕐𝕠𝕦 ✔️

4. Jako vážně Johannesi?

Další den ráno jdu normálně do práce, ale před supermarketem stojí šéf.

,,Dobrý den."

,,Dobrý den Emily."

,,Co-co se děje?"

,,Někdo na tebe podal stížnost, že neplníš své povinnosti. Proto dostávaš s okamžitou platností vyhazov."

,,Ccože?"

,,Vyhazov!"

,,JAKO VAŽNĚ JOHANNESI?!?!?" zaječím na celý vesmír. Doufám že to třeba Johannes slyšel. Až ho uvidím tak se bude divit. Teda pokud to nebude u Gity, tam se budu snažit chovat normálně.

Odejdu domů. Mamka se diví, proč nejsem v práci.

,,Proč nejsi v práci?"

,,Ty tam taky nejsi mami."

,,Ale já jdu za chvíli k doktorce Emily."

,,Vyhodili mě."

,,Cože?"

,,V-Y-H-O-D-I-L-I M-Ě!"

,,A proč probůh Emily Anette Ericsonová?"

,,'Někdo' si prý stěžoval, že nedělám své povinnosti."

,,A řekli ti kdo?"

,,Ne, ale vím kdo to byl."

,,Kdo."

,,Jhnns B. Totiž já zrovna někomu načítala nákup a on za mnou přišel, ať mu řeknu kde je pečivo."

,,Aha. To jméno bylo zajímavě vyslovene."

,,A ještě k tomu je to bratr Gitina přítele, takže když půjdu k Gitě tak ho budu muset přežít."

,,Oh Em."

Obejme mě.

,,Mami tak já si jdu něco najít."

,,Fajn. Jsi opravdu pilná Emily."

Vyjdu ven. To Johannesovi jen tak nedaruju. Pomsta bude sladká. Produ asi celé Oslo a nic jsem nenajdu. Nakonec se ztratím. A to v tomto městě žiji odjakživa! Sednu si na lavičku a dám si hlavu do dlaní. Rozbrečím se. Jsem někde, ani nevím kde a nemám práci a je mi zima.

,,Jsi v pohodě Emily?"

Nademnou stojí Emil Hegle Svendsen s Tarjeiem.

,,To teda vážně ne! Ztratila jsem se, je mi zima a kvůli tvému POVEDENÉMU bráchovi, Tarjeii nemám práci. Vážně nejsem v pohodě!"

,,Co udělal Johannes?" zeptá se Emil.

,,Kvůli tomu, co nakecal šéfovi mě vyrazili!!!"

Zase se rozbrečím.

,,Pomůžeme ti něco najít. V pondělí. V neděli nikde nemají otevřeno," řekne Tarjei.

Kopnu ze zlosti na Johannese do kamene.

,,Kde bydlíš? Dovedeme tě domů, když ses ztratila."

,,Je mi to trapný! Bydlím tu celej život a teď se ztratím."

Řekju jim adresu a oni mě tam dovedou.

,,Díky. Nevím co bych si bez vás počala."

,,Asi bys umrzla."

,,Jo."

Poděkuji jim ještě jednou a oni běží na stíháčku, která jim začíná na hodinu. Zapnu si televizi, že jim budu fandit.

Tarjeivy a Emilovy rány jsem zrakem tlačila do terče, ale bylo to zbytečné. Tarjei udělal 5 chyb a Emil 3. Johannes skončil třetí s dvěma chybami. Přála bych mu aby byl poslední. Za to, co mi udělal.

Po závodě ke mně přijde Marienne a já jí jako vždy všechno vysypu.

,,Ty vole ten je hnusnej sobeckej a arogantní."

,,Vždyť jsem to včera říkala."

,,Promiň že jsem ti nevěřila. Když Tarjei je milý a prostě on je tak hnusný. Jak můžou být bratři?"

Obejme mě.

,,Neva."

,,Chce to válku."

,,Ne Marienne!"

,,Tak fajn Em."

Zakroutí očima a obě se zasmějeme. Jdu do kuchyně udělat nějakou malou večeři.

Najdu špagety, které dám vařit a porozhlédnu se po něčem dalším. Najdu takovou tu rajčatovou omáčku v takové zavařovací sklenici a nastrouhám sýr. Nachystám to na talířky a něco nechám mamce.

Sedneme si ke stolu a jíme. Po chvíli přijde máma a té taky nachystám. Když dojíme, rozloučíme se s Marienne.